Obnovujeme záhony jahod a pečujeme o ostružiník
Šlahouny jahodníků, tedy dlouhé tenké výhonky, na kterých vyrůstají mladé rostliny, při běžném pěstování zbytečně zahušťují porost a vysilují mateřskou rostlinu. Proto je odstraňujeme dřív, než vyrostou a zakoření. Při rozmnožování jahodníků jsou ovšem šlahouny vítané. Jak z nich odebrat sazeničky, poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Už dávno je po sklizni jahod a tak keříčky jahodníků ořežeme, zalijeme a pohnojíme. Ještě před tím si ovšem můžeme ze šlahounů odebrat sazenice na doplnění jarní výsadby či vysazení nových záhonů. Je vcelku jedno, zda berete první, čtvrtou či pátou sazenici na šlahounu, hlavně, když má dostatek kořenů. Jediné hledisko, na které musíme brát zřetel je „zdravotní stav“ sazenice. Listy bez skvrnitostí, padlí, sazenice vitální, takové, u kterých můžeme předpokládat, že nejsou napadené roztočíkem.
Vysadíme je někam mezi zeleninu, necháme je zakořenit. Na konečné stanoviště je i s balem přesadíme až začátkem září. Do té doby máme čas na přípravu záhonu pro jahody, na přerytí, dohnojení, popřípadě použití dusíkatého vápna, třeba do záhonů po raných bramborách, salátu či košťálovinách.
„Klasikou“ u ostružiníků je v současnosti plození na dvouletých výhonech. Tedy ty výhony, které vyrostly letos, příští jaro rozkvetou a zaplodí. A jak ostružiník pěstovat? Nejlépe na drátěnce, opřít ho o nějakou oporu a nechat růst. Před zimou probrat na počet asi 6 až 9 výhonů, po zimě zkrátit na přibližně 2 až 3 metry, nechat jen tak 3 na keři. V létě se v keři promíchají pruty s květy a plody s těmi novými. Snažíme se je oddělit, aby nové nestínily těm s plody, probíráme je, aby nebyly husté. Jakmile odplodí nebo máme ostružin dost, vyřízneme ty odplozené, aby zase ony nepřekážely těm novým. Nově se zkoušejí odrůdy typu Primocane, které plodí na výhonech čerstvě vyrostlých. Něco jako remontantní maliny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
