OBRAZEM: Rozkvetlé balkóny, které vám budou všichni závidět. Poradíme vám, jak na to

19. květen 2023

Přestože „ledoví muži“ slavili svátek o uplynulém víkendu, někteří z nás se už nemohli dočkat, nakoupili balkónové rostliny a vysadili je do truhlíků nebo do závěsných květináčů. Kdo ještě vysadit nestihl, může využít rady Ivana Dvořáka z časopisu Zahrádkář. A týkají se nejen balkónovek:

Při výsadbě balkónových rostlin hraje významnou roli velikost a barva nádoby. Čím je širší a hlubší, tím lépe v ní rostliny prosperují. Ve větším objemu zeminy se lépe zajišťuje dostatek vláhy, tento objem se podstatně pomaleji a na nižší teplotu zahřívá. Důležitá je i barva, u černých matných nádob ani objem moc nepomáhá, teplo ze slunce doslova hltají. A kořeny rostlin vysoké teploty nemají rády.

Nádoba by měla mít také odtokový otvor. Pokud nemá, uděláme ho, ne na dně, ale na boku, 1–2 cm nade dnem. Do úrovně děr dáme keramzit nebo lámaný polystyrén, kamínky, na malé kousky rozbité střepy z květináčů, překryjeme je geotextilií nebo silnější netkankou (možno použít více vrstev té tenké).

Surfínie nebo petúnie patří dlouhodobě mezi oblíbené rostliny do truhlíku

Přes tuto hmotu rostliny nasávají kořeny vodu. Při zalévání suché zeminy voda neproteče do podmisky, zachytí se u dna a zemina přichází postupným nasáváním k sobě. Je to o něco lepší způsob, než když lijeme vodu do podmisky. Samozavlažovací truhlíky jsou ještě lepší řešení. Rostliny mají vody tak akorát.

Do výsadby letničkových záhonů se pouštíme podle počasí. Jestli hrozí přízemní mrazíky nebo teploty do 2–3 °C, raději počkáme. Rostliny to doženou a je to pro ně lepší varianta, než se vzpamatovávat ze zachlazení.

Vesměs letničky žádají slunné, teplé polohy, ale třeba lobelky či kejklířky mají raději stinné místo nebo ochranu před poledním sluncem. Také fuchsie a begonie nesnášejí úpal. Vysazujeme buď na vodu nebo do dobře prolitého záhonu (provlhlého alespoň do 15 cm hloubky). Z hlediska další péče je lepší sázet tak, aby rostliny brzy zaplnily celou plochu. Samy pak brání růstu plevelů a výparu vody z půdy.

Okopávání (než rostliny vytvoří „koberec“) je důležité. Platí pravidlo: dvě okopání a mezi nimi jedno zalití.

Na trzích kupujeme cibule lilií, občas objevíme i mečíky a další hlíznaté rostliny. Obecné pravidlo pro výsadbu je, že cibulky musíme dát 3x hlouběji, než je jejich výška. Takže cibule vysoká 5 cm bude 15 cm pod povrchem. Lilie a mečíky do podzimu narostou a vykvetou, sněženky a bledule zakoření a pokvetou příští jaro. Snášejí trvalé vlhko. Lilie moc ne. Zejména v místech, kde je zem těžší, vlhká, po deštích déle mokrá, ocení drenáž. Pod cibulí uděláme komoru asi 10 x 10 x 10 cm, do ní dáme drenážní materiál (ostrohranné kameny, střepy z květináčů, keramzit, lámaný polystyrén,...), na něj položíme kousek netkanky, aby nějaký čas do drenážní vrstvy nepronikala zemina, na netkanku 2–3 cm zeminy a pak teprve cibuli lilie.

Další zajímavosti si poslechněte v reportáži.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.