Očkování proti covidu-19 zabírá i lidem s chronickými střevními záněty. Potvrdila to nová studie

1. prosinec 2021

Pacientům s chronickými střevními záněty, kteří se léčí pomocí biologické léčby, se po očkování proti covidu-19 vytváří srovnatelné množství protilátek jako jiným očkovaným lidem. Potvrdila to studie provedená Klinickým a výzkumným centrem pro střevní záněty ISCARE,  kterou publikoval prestižní americký časopis Inflammatory Bowel Disease.

Lékaři byli původně k účinnosti očkování proti covidu-19 u pacientů s IBD, tedy chronickými střevními záněty, skeptičtí. Praxe totiž ukazuje, že lidé s Crohnovou nemocí nebo ulcerózní kolitidou, kteří se dříve nechali naočkovat například proti chřipce nebo pneumokokům, si nevytvářeli dost protilátek.

Důvodem je to, že užívají léky, které imunitní odpověď jejich organismu tlumí.

Stejné protilátky jako u zdravé populace

Nová studie českých lékařů ale prokázala, že v případě vakcín proti covidu-19 tomu tak není. Do studie se zapojilo 600 pacientů, většinou se léčili pomocí imunosupresivní terapie především monoklonálními protilátkami, tedy prostřednictvím biologické léčby.

Čtěte také

Do studie byly zařazené jak mRNA, tak vektorové vakcíny proti covidu-19 a u obou typů vakcín byla reakce imunitního systému pacientů na očkování podobná.

Také tvorba protilátek po očkování u nich byla srovnatelná se zdravou populací, potvrzuje přednosta kliniky ISCARE profesor Milan Lukáš:

„Lze říci, že pacienti s IBD reagují stejně na očkovací schémata jako zdravá populace a že podávání monoklonálních protilátek biologické léčby netlumí imunitní reakci. A to je velmi dobře. Dokazuje to, že pacienti s chronickými střevními záněty by měli být očkováni a měli by stejně jako běžná populace dostat i třetí dávku.“

Pouze skupina pacientů, kteří měli kombinovanou imunosupresivní terapii, vytvářela menší hladinu protilátek
Milan Lukáš

Ve studii se také zjistilo, že očkování proti covidu-19 nevede ke zhoršení střevního zánětu. Zároveň se potvrdilo to, co platí i u zdravé populace, totiž že u starších pacientů se vytváří o něco méně protilátek než u mladých. 

„Pouze skupina pacientů, kteří měli kombinovanou imunosupresivní terapii, tedy klasická perorální imunosupresiva a k tomu biologickou léčbu, vytvářela menší hladinu protilátek,“ konstatuje gastroenterolog.

Biologická léčba má ochranný charakter

Lidé s autoimunitními nemocemi jsou obecně k náchylnější k nemocem. Zajímavé ale je, že covid-19 mívá u pacientů s chronickými střevními záněty, kteří jsou na biologické léčbě, těžký průběh spíš výjimečně.

Čtěte také

„Potvrzuje to nejen naše zkušenost, ale také celosvětový registr, který čítá sedm tisíc pacientů. Data z něj nás přesvědčují o tom, že biologická léčba je do jisté míry protektivní a chrání před těžším průběhem nemoci,“ uvádí gastroenterolog Milan Lukáš.

I přes příznivý přínos biologické léčby ale lékaři pacientům s IBD očkování doporučují. Je totiž rozhodně lepší neonemocnět vůbec a očkování riziko nákazy významně snižuje.  

Poslechněte si celou reportáž Andrey Skalické. 

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.