Olga Dlouhá o léčbě koktavosti

17. duben 2012

S přednostkou Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy doc. MUDr. Olgou Dlouhou, CSc. jsme si povídali o tom, jaké problémy mají lidé s poruchou plynulosti řeči.

Mluvili jsme o tom, jak se projevuje koktavost. Věnovali jsme se příčinám vzniku této poruchy. Hovořili jsme o komplikacích v komunikaci, se kterými se lidé s koktavostí potýkají. Probírali jsme, jak lze jejich potíže řešit.

Koktavost patří k poruchám plynulosti řeči. Odborníci jí věnují velkou pozornost. Velké diskuse vyvolává studium příčin jejího vzniku i způsob léčby. Koktavostí se zabývají různé obory lékařské (foniatrie, psychiatrie, lékařská psychologie, neurologie) a nelékařské (logopedie).

Existuje celá řada teorií o tom, co ji způsobuje. Odborníci hledali metabolické příčiny a zjistili, že na vznik těchto problémů má vliv větší množství kreatininu, zvýšená glykémie a zvýšená hladina kalcia. Zabývali se také tím, jak souvisí vznik koktavosti s leváctvím. Výsledkem jejich pozorování bylo, že není vhodné přeučování leváků. Velmi intenzivně se věnovali také vlivu dědičnosti na vznik této poruchy.

Koktavost je generalizovaná porucha koordinace činnosti svalových skupin, které se podílejí na motorické realizaci řeči. Jedná se vlastně o poruchu kontroly motoriky v souvislosti se stresem.

V populaci se vyskytuje u asi 1 - 2 % lidí. Převážně se s ní potýkají chlapci. Vzniká obvykle mezi 3. - 6. rokem věku. Začátek poruchy je náhlý, postupně se objevuje zakoktávání častěji. Včasná diagnóza je výhodná pro další péči.

Zpočátku si dítě celou situaci neuvědomuje. Tomu většinou napomůže okolí, které dítě kárá, nutí často k opakování slova. Mohou to způsobit i ostatní děti v mateřské škole nebo v základní škole, pokud se kamarádovi posmívají.

Druhým kritickým obdobím, kdy se příznaky koktavosti mohu objevit, je právě období vstupu do školy. Dítě si začne svou poruchu řeči uvědomovat, stydí se za ni. Odborníci popisují, že se u těchto dětí objevuje i takzvaná logofobie. Nejde o termín přesný, fobie, definována psychiatry, znamená strach z něčeho, co neexistuje. Koktavý má však strach z reálné mluvní situace, která může nastat v důsledku jeho poruchy řeči. Obává se, že nedokáže vyslovit své přání, okolí se mu bude posmívat. Může to vést až k tomu, že se mění chování koktavého, stává se uzavřeným.

Léčba této poruchy plynulosti řeči spočívá mimo jiné v klasické cvičné léčbě, režimových opatření, psychoterapii, relaxaci, výběr vhodného školního nebo pracovního prostředí, vytvoření náhledu rodičů i pacientů nebo týmová odborná péče při hospitalizaci.

autoři: Alima Martinová , Olga Dlouhá
Spustit audio