Omezme akutní péči v regionech, říká poslanec. Hrozí odchod mladých doktorů i horší péče o starší generaci, oponuje šéf nemocnice

Požadavek modernizace zdravotní sítě je diskutován opakovaně již několik let. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) proto vydalo analýzu s návrhy na restrukturalizaci nemocniční sítě a centralizaci specializované péče do velkých nemocnic.

Čtěte také

iROZHLAS

Zdravotnictví už nyní částečně selhává. ‚Nemůžeme mít každé čtyři roky novou reformu,‘ říká náměstek

„Analýza je hodně akademická, popisná a úřednická, nicméně návrhy na řešení tam nevidím,“ říká předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. „Centralizace péče už probíhá a probíhala v minulých letech. Ale o tom, jaké výkony by se měly dělat v nemocnicích okresního typu a jaké v krajských a fakultních, tam není ani písmeno.“

Naopak podle něj dokument potvrzuje nerovnost v dostupnosti ke zdravotní péči mezi regiony. Podle místopředsedy zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Toma Philippa nejde o definitivní návrh, spíše o pokus o iniciaci debaty.

„Analýza má být podrobena veřejné diskusi a z ní potom vyjde plán, co by se s českým zdravotnictvím do budoucna mělo dít,“ uvádí Philipp s důrazem na naléhavost změn. „Pokud se k tomu s managementy nemocnic nepostavíme rozumně, hrozí živelný vývoj jednotlivých nemocnic.“

Zranitelnost starší populace

Mezi hlavními body analýza navrhuje zřízení center excelence, tedy přesun specializované medicíny do velkých nemocnic, a zároveň posílení následné a dlouhodobé péče, které by ale vedlo k úbytku počtu lůžek akutní péče v regionálních zdravotnických zařízeních.

„Následná i akutní péče musí být dostupná teritoriálně všem obyvatelům České republiky, jak ve velkých městech, tak i v menších regionech. Základní péče v akutní podobě by ale měla zůstat minimálně v jedné nemocnici na okres,“ apeluje Čarvaš. Pokud by se tak nestalo, mohly by změny výrazně zhoršit přístup ke zdravotní péči.

„Nikdo nechce koncentrovat základní péči pouze ve velkých městech,“ oponuje Philipp. „Na druhou stranu mnohde je možné akutní péči poskytovat v režimu stacionáře s tím, že pacienti, kterým nestačí třeba 12 hodin na to, aby se jim zlepšil zdravotní stav, jsou převezeni do centrální nemocnice, kde mohou být hospitalizováni.“

Čtěte také

Paliativní týmy v nemocnicích a hospicová péče dostupná v každém regionu. Jak se stát připravuje na stárnutí populace?

Asociace českých a moravských nemocnic poukazuje hlavně na zranitelnost starší populace, která potřebuje zvýšený objem zdravotní péče, jejíž dostupnost v regionech by mohla být omezena.

„Starší populace v regionech zůstává a bude potřebovat nejenom lůžka následné péče, ale i další. Minimálně interny a chirurgie by měly být dostupné v každém okresu,“ vysvětluje Čarvaš.

Návrh na restrukturalizaci je podle něj nutné doplnit také o změny ve vzdělávání mediků a absolventů lékařských fakult, kterým vzhledem k současnému nastavení podmínek chybí motivace pro práci v regionálních zařízeních.

„Akreditační standardy nebo požadavky pro postgraduální vzdělávání musí být flexibilně upraveny tak, aby nebránily vzdělávání v regionálních nemocnicích a aby naopak umožňovaly, aby mladí lékaři nastupovali právě tam, kde se v praxi naučí nejvíc,“ potvrzuje Philipp.

Čtěte také

Petr Hartman: Pomůže současný protest zajistit dostatek lékařů v nemocnicích?

Od regionálních nemocnic je v současnosti odrazují hlavně požadavky na splnění akreditací, které jsou pro menší zařízení přísné.

„Anesteziolog může dělat jenom omezený počet výkonů. Ten je stejný jak v Prachaticích, tak v jiné nemocnici,“ uvádí Čarvaš jako příklad. „Ale je tam požadavek, že nemocnice musí mít pět tisíc anestezií za rok. V okamžiku, kdy menší nemocnice mají třeba čtyři tisíce, tak už nedosáhnou na to, aby mohly mladého anesteziologa vzdělávat.“

Přenos odpovědnosti na pojišťovny

Naopak ve velkých nemocnicích je podle Philippa trend opačný. „V Thomayerově nemocnici jsem opakovaně mluvil se svými mladými kolegy a oni raději odcházejí do regionálních nemocnic, protože tam začnou s drobnými operacemi a prooperují se až ke složitějším operacím,“ přináší svou zkušenost.

Asociace českých a moravských nemocnic má k analýze mimo zdravotní péči samotnou ještě i institucionální výtku.

„Ministerstvo zdravotnictví v podstatě neplánuje optimalizaci sítě,“ kritizuje Čarvaš. „V dokumentu zmiňuje několik různých komisí, úřadů a řídících skupin, tím vlastně plně přenáší kompetenci za síť na zdravotní pojišťovny. Byly by to ony, kdo by měl povinnost zasmluvnit a vytvořit základní síť, která obslouží jejich pojištěnce.“

Čtěte také

iROZHLAS

Koordinátoři péče i ‚čekačky‘ online. Odborníci radí státu, jak uzdravit české zdravotnictví

Podle Philippa ale optimalizace probíhá systematicky a s ohledem na zajištění dostupnosti zdravotní péče pro všechny pacienty.

„Vyjednávání se zdravotnickými zařízeními a s vedeními krajů jsou velice individuální, není to plošné škrtání,“ uzavírá Philipp. „Transformace probíhá už deset let. Přístup ze strany VZP i ministerstva je po zkušenostech z minulosti velmi citlivý a s myšlenkou na plné zajištění dostupné péče pro všechny.“

Více podrobností o návrhu na restrukturalizaci nemocniční sítě a jejích dopadech na dostupnost lékařské péče nebo vzdělání zdravotníků si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.