Ondřej Konrád: Přílepek nátury kapraďovité
Instituce a úřady projevují sklon k utajování svých činností snad od nepaměti. A co paměť sahá, byly úplně neprostupné do roku 1989.
Když se po nich v nové éře chtěla naopak otevřenost, byly tím zaskočeny a stávaly se transparentními dosti neochotně a pomalu.
Nudné úřední informace? Problém je, když je někdo cizí začne propojovat
Nejvíc osobních dat má o lidech stát. Co všechno o občanech sbírá a jak je možné tyto údaje zneužít? Vyrazili jsme s figurantkou Lenkou k notáři a vyžádali si rejstříky, které se právě jí týkají. Zjistit se dá i to, kdo měl v minulosti o tyto výpisy zájem.
A ještě po roce 2000, kdy začal platit zákon o svobodném přístupu k informacím, je museli společenští aktivisté někdy popohánět až nedůstojně. A místa důstojná. Například kancelář prezidenta za éry Václava Klause, když se Lidové noviny domáhaly dlouhé měsíce odpovědi na dotaz po platech některých tamních úředníků. A tak podobně.
Ostatně později parlament přijal takřečený „náhubkový zákon“, jak se říká kontroverzní. Ve kterém byla po široké kritice ohlazena pasáž zakazující zveřejnit informace o odposlechu: je to možné, když je veřejný zájem silnější než právo na ochranu soukromí dotčené osoby.
Informace třeba až po letech
To vzdáleně připomíná aktuální větu vloženou do návrhu zákona o zpracování osobních údajů, na kterou upozornil server IRozhlas: napříště by se nesměly poskytovat veřejnosti žádné informace o probíhajícím trestním řízení (včetně jmen osob v něm figurujících), až pak jen o konečném rozhodnutí. Jinými slovy – veřejnost se o korupční kauze vysokého politika dozví až po bůhví za jak dlouho vyneseném verdiktu.
Nezastírejme online blokování a cenzuru termínem monitorování, žádá poslanec Peksa (Piráti)
Europoslanci odmítli těsnou většinou návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Ta upravuje evropská pravidla týkající se autorů a užití jejich děl na internetu. Evropský parlament bude o směrnici znova rozhodovat v září. Mají být posílena práva autorů tak, jak žádá evropská směrnice, nebo tato norma znamená cenzuru internetu a omezení svobodného přístupu k informacím?
Ačkoliv by měla mít samozřejmě právo na informace mnohem dřív, vlastně okamžitě. Vždyť v takovém případě jde o osobu veřejností do funkce dosazenou a jí de facto sloužící. A kauza by jistě mohla mít i vliv na rozhodování lidí při volbách.
Její utajení je vlastně svým způsobem manipulace. Vždyť veřejnost by se ani nedozvěděla, že je ve vazbě nějaká osoba z vysokých pater státní správy nikoli tak známá jako ministr nebo hejtman, jejichž zmizení by bylo ihned patrné. Ale i jejich blízcí podřízení jsou důležití a občané mají vědět, že se kolem nich případně cosi odehrává.
Argument „ochrany spravedlivého procesu“, jímž ministerstvo vnitra obhajuje takřka klasický „přílepek“, které už jsme měli za hudbu minulosti, může tedy těžko platit a před druhým čtením ve sněmovně je třeba to zákonodárcům připomínat.
I když ani oni nemají daleko k úvodem zmíněné tajnosnubnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
