Ostatní pohoří

Na téma Orlické hory jsem už jednou mluvil, tak jen stručně zopakuji, že těmto horám se říkalo také Vrchmeze, Vlčenské hory, Sedloňovské hory a také, jak se mimo jiné dočteme u Jiráska a Němcové, opravdu krásně Kačenčiny hory podle postavy z tamních pověstí. Dnešní jméno má toto pohoří teprve od roku 1836, kdy je F.X. Zippe pojmenoval podle řeky, která v nich pramení, vlastně dvou řek: Tiché a Divoké Orlice. A řeky získaly své jméno z toho, že na jejich horních tocích sídlili orli. Lužické hory se jmenují podle Lužice, historického území Lužických Srbů, která je poměrně nedaleko od těchto hor. Pojmenování Lužice samotné je z praslovanského log, které znamenalo luh, močálovitá louka. Středočeské Brdy, jejichž jméno je prvně doloženo už z roku 1337, se nazývají podle toho, že zdejší kopce mají podobný tvar jako součást starých tkalcovských strojů zvaná brdo, jejíž pojmenování se dostalo i do slovního spojení "na jedno brdo". Brd či brdo se říkalo zalesněným vyvýšeninám se skalnatým vrcholem a ta malá součást tkalcovského stavu se objevuje i v dalších zeměpisných názvech, například v pojmenováních Brdce, Brdečný, Zábrdí, Zábrdovice a také v hezkém jméně Brzánky. Ale o Brdech a o brdu jsem tu už také jednou mluvil.

O Tatrách a o Alpách však pokud vím ještě řeč nešla, tak vyprávěním o jazykovém zákulisí těchto sice zahraničních, ale českými lyžaři také hojně navštěvovaných hor, svůj víc než týdenní jazykově-lyžařský výlet zakončím. Jméno Tatry je doložené už z roku 999, je tedy více než tisícileté. Odborníci říkají, že slovo má základ trtr-, s, cituji, "ne dosti jasným významem, snad skály, skalní štíty". Podobná pojmenování se objevují i na Balkáně a ostatně i řecké Tartaros s největší pravděpodobností patří do příbuzenstva, přestože v tomto případě nejde o hory, ale naopak o bezednou propast. Pojmenování Alpy přejali ve 3. století Římané od Keltů jako obecné pojmenování vysokohorské pastviny. Ale i Keltové slovo alp přejali, nejspíš od Ligurů, u nichž mělo význam výšina.