Otec
V češtině máme dvě pojmenování pro nejbližšího předka mužského pohlaví. Říkáme mu především táta a ovšem také z tohoto slova pocházejícími zdrobnělinami tatínek, tatík, taťka, tatíček; ve Slovníku spisovného jazyka najdeme i podoby tatouš, taťouš, tatuš, tatoušek, taťoušek, tatušek, tatuška a také tatina. Druhé české pojmenování táty - otec je pozoruhodné z několika hledisek. Například tím, že od něj vůbec netvoříme zdrobněliny, když nepočítám výraz otecko, který možná někdo jako zdrobnělinu chápe, ve skutečnosti jde o nezdrobnělé slovenské pojmenování otce.
Slova táta a otec, podobně jako další slova označující příslušníky rodiny, tedy máma, děda, bába, teta, mají původ v dětském žvatlání, v prvních zvucích, které vydávají nemluvňata zdánlivě při pohledu na své příbuzné. Zařazení výrazu otec do skupiny žvatlavých slov asi překvapí. Není to slovo, které bychom si uměli představit na rozdíl od rytmických dvouslabičných bába, děda, táta, teta, ve žvatlavé podobě. Přesto odborníci jednoznačně říkají, že naše otec je z praslovanského otc, což je zdrobnělina od ot a toto ot je ze žvatlavého ata, ata. Latinské atta, řecké átta, turecké ata, maďarské atya a gótské atta mají týž původ. Mimochodem z germánského atta pochází jméno raně středověkého hunského náčelníka Attily, doslova přeloženo to znamenalo tatíček.
To, že od slova otec se v češtině netvoří zdrobněliny, možná souvisí s další jazykovou zajímavostí spojenou s tímto výrazem. Obecná čeština prakticky všem slovům začínajícím samohláskou o předsunuje takzvané protetické v. Neříkáme okno, ale vokno, ne objezd, ale vobjezd a také vodtah, vobjev, vobjímáme místo objímání, máme vobaly, vostružiny, vozdoby a tak dále a tak dále. Ale nikdo z nás nikdy neřekne votec, ani v žádném nářečí se slovo votec prý nikdy nevyskytovalo. Lingvista Josef Zubatý soudil, že příčinou tohoto výjimečného a záhadného jevu je skutečnost, že slovo otec se používalo především v církevním a náboženském významu jako titul duchovních a mnichů a jako pojmenování církevních autorit, například papeži se říkalo a dosud říká Svatý otec. Myslím, že důstojnost slova otec, která nedovolila vyslovovat ho jako votec, měla vliv i na to, že se tento výraz nezdrobňoval.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
