Pacienti proslulého léčitele v lázních Lipové bývali v počátcích lázeňské léčby na šrot. A to doslova

14. srpen 2020

Obec Lipová-lázně v Olomouckém kraji leží v podhůří Jeseníků. Táhne se mezi městem Jeseníkem a Ostružnou údolím říčky Staříče. Katastr vesnice sahá k vrcholu jedné z nejznámějších hor Hrubého Jeseníku, k 1 351 metrů vysokému Šeráku. V Lipové také začíná jedna z turistických tras vedoucích na vrchol hory.

Příběh zakladatele zdejších lázní Johanna Schrotha se velice podobá příběhu zakladatele vedlejších Priessnitzových lázní. Oba léčitelé byli přáteli a Johann si prý dokonce myslel na Vincencovu sestru. Ta se však v době nápadníkova pobytu na vojně, kde čerpal zkušenosti jako asistent zvěrolékaře, provdala za jiného. Johann Schroth byl stejně jako Vincenc Priessnitz samoukem, který pozoroval a léčil zprvu zvířata a později vodoléčbu aplikoval na sebe a další klienty.

V léčebných metodách Priessnitze a Schrotta byly ale kromě zevní vodoléčby podstatné rozdíly. Traduje se, že se jejich pacienti setkávali na hranici mezi jesenickými a lipovskými lázněmi a vyměňovali si alkohol, který byl zakázaný u Priessnitze, za jídlo, které se nedostávalo pacientům u Schrotha.

„Johann Schroth byl kamarád Vincence Peiessnitze, který založil lázně o kousek dál v Jeseníku. Oba dva byli přírodní léčitelé, ale každý používal jiné metody. Johann Schroth ordinoval suché a mokré dny. Suché dny spočívaly v tom, že pacienti drželi přísnou dietu, konzumovali pouze zeleninu a libové maso. V mokré dny pacienti nejedli vůbec nic, oddávali se potním zábalům a od rána do večera pili víno. A tady nám vzniká to známé rčení být na šrot. Naši hosté a pacienti se někdy ptají, zdali tuto metodu spojenou s konzumací vína aplikujeme stále, ale já jim musím říct, že to jim neumožníme. Už proto, že by nám zdravotní pojišťovny tuto léčbu neproplatily,“ usmívá se obchodní manažerka lázní Jitka Janíčková.

Obec Lipová-lázně v Olomouckém kraji se táhne mezi městem Jeseníkem a vesnicí Ostružnou údolím říčky Staříče

A co v Lipové-lázních léčí dnes? „Je to tradičně léčba nemocí kožních, jako je lupénka či ekzém, dále nemocí z poruch výměny látkové. Protože jsme lázněmi klimatickými, léčíme i netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, duševní poruchy a probíhá tu také léčba dětí, která se týká nemocí kožních a dýchacího ústrojí,“ dodává Jitka Janíčková.

V lázeňském parku v současné době po čtyřleté pauze, kdy byly lázně znovu otevřeny v roce 2017, probíhá rekultivace. Vznikají tu nové cesty, lavičky, zákoutí, rekonstruují se objekty a buduje nové odstavné parkoviště, aby auta nemusela zajíždět přímo do areálu. „Po znovuotevření lázní v květnu 2017 jsme měli ubytovací kapacitu pro naše pacienty šedesát lůžek, v tuto chvíli jsme na čísle 280 lůžek,“ dodává k velikosti rodinných lázní Jitka Janíčková.

V okolí se pak nachází řada turisticky atraktivních míst a cest a přímo v obci je Faunapark. V této malé zoologické zahradě chovají volně létající papoušky, tygry, surikaty, klokany, opičky, plazy a další zvířata. Severně od Lipové-lázní jsou přístupné rozsáhlé jeskyně Na Pomezí.

autor: Aleš Spurný
Spustit audio

Partneři

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.