Pacienti s chronickou alergií velmi často silně alergicky reagují i na včelí nebo vosí bodnutí. Včasná první pomoc pak může odvrátit kolapsový stav

8. květen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vosí bodnutí může způsobit silnou alergickou reakci

Jaro je nejobávanějším obdobím pro všechny alergiky. Alergie se často objevují již v dětství, ale není to pravidlem. Reakce se mohou začít objevovat i v dospělosti. Chronické alergie nejsou životu ohrožující. Opakem je ale rychlá alergická reakce například na vosí či včelí bodnutí. Radí MUDr. Petr Grenar.

Včasná první pomoc pak může odvrátit kolapsový stav. Pokud již o své alergii na hmyz víme, měli bychom se do přírody vydat pouze s podpůrnými léčebnými prostředky a předem vědět, jak se v případě bodnutí zachovat.

Alergie se může objevit hned po narození, ale může se vyvinout až v průběhu života i dospělosti. Za určitých okolností a po určité látce se může i u dospělého, který nikdy alergiemi netrpěl, alergie projevit. Někdy to může být tak náhlé, že nečekané alergické reakce mohou končit i fatálně.

Velkým nebezpečím jsou nečekané silné alergie. Například na hmyzí bodnutí

Chronické alergie jsou pro pacienta dlouhodobým problémem, který nevyžaduje život zachraňující postupy. Vážnější situace ale je, když jsme alergičtí na hmyzí jed nebo včelí žihadlo. To ani nemusíme tušit. Často se ale stává, že člověk s běžnou alergií může neadekvátně reagovat na vosí nebo včelí bodnutí. Pak opravdu může vzniknout vážný problém. Pokud se alergická reakce neřeší včas, může způsobit vážný kolapsový stav, případně smrt. Tady je potřeba předem vědět, jak postupovat, protože tyto situace nelze podceňovat. Je nutné včas zajistit kontinuální péči transportem do zdravotnického zařízení nebo přivoláním záchranné služby na čísle 155. V těchto případech může alergická reakce přejít do anafylaktického šoku, který je již vitálně ohrožující situací.

Do přírody pouze s balíčkem první pomoci a s injekcí adrenalinu

Pokud nás bodne včela nebo vosa nebo jiný hmyz, jako první můžeme při alergické reakci pociťovat brnění v ústech, pocení, hučení v uších, závratě a postupně i zhoršené dýchání. V tom případě je vhodné na celou situaci upozornit nejbližší okol a požádat o pomoc. Alergici by neměli do přírody chodit bez svého antialergického léku, případně je na místě se zeptat, jestli lék tohoto typu nemá někdo z nejbližšího okolí. Pokud víme, že jsme alergici, je dobré se do přírody vybavit „protišokovým balíčkem“, ve kterém jsou postiženému k dispozici léky, které zpomalí nástup alergické reakce. Ideální řešení pro všechny, kteří tímto typem alergie trpí, je injekce s adrenalinem, bez které bychom se do přírody vůbec neměli vydávat. Tyto injekce jsou formou autoinjektoru, který máme stále u sebe Ve chvíli, když se začnou objevovat pocity nastupující alergické reakce, je nutné si adrenalin aplikovat injekcí do svalu. Prodlouží se tak interval nástupu silné reakce a postižený tak získá potřebný čas k převozu do zdravotnického zařízení nebo pro přivolání odborné pomoci, která zajistí oběh a dýchací cesty, abychom překonali alergickou reakci.

Rychlé alergie anafylaktického typu ale mohou být i po potravinách nebo lécích

Chronická alergie není nebezpečná. Alergie anafylaktického typu ale může být nejen po hmyzím bodnutí, ale i po potravinách. Někdy jsou reakce na ořechy nebo mořské plody, apod…Alergie tohoto typu se může objevit i po acylpyrinu. Pokud o těchto alergiích již víme, je vždy dobré u sebe injekci adrenalinu mít. Předepsat jí může praktický lékař nebo je možné si jí v případě verifikované alergie koupit v lékárně. Jediným problémem je expirační doba, která je poměrně krátká, a tak je potřeba si poměrně často kupovat novou. Ovšem vyplatí se to. Může zachránit život a zdraví. Pokud jste alergičtí,  je potřeba mít injekci u sebe kdykoliv se vydáte na výlet, na vodu, do lesa, tam kde je vysoká pravděpodobnost, že se můžete s bodavým hmyzem setkat.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.