Palma

21. březen 2005

Mimo jiné si povíme o tom, jak souvisejí palmy s odměnami advokátům. Než probereme jazykové zákulisí slova palmy, čím dojdeme k těm advokátům, řekneme si, co palmy vlastně jsou. "Většinou vysoké štíhlé stromy," píše encyklopedie, "význačné pro mořská pobřeží a ostrovy tropů a subtropů, pro oazy pouští." Jak palmy vypadají, všichni víme, jsou to - teď cituji Slovník spisovného jazyka českého - "dřeviny s nevětveným kmenem ukončeným vějířovitými nebo zpeřenými listy". Palmy jsou datlové, kokosové, ságové a také voskové, betelové a třeba stínidlové.

Jedna palma se jmenuje žumara nízká. A právě díky ní má palma své jméno, jak píše Václav Větvička ve své knižní sbírce původně rozhlasových vyprávění. Žumara, uvádí Václav Větvička, je jediná v Evropě přirozeně rostoucí palma, starým Římanům prý rostla všude za humny jako nám třeba černý bez. Z jazykového hlediska je důležité, že tato nízká palma má výrazně vějířovité, dlanité listy. Že připomíná dlaň. A dlaň se latinsky řekne palma. Žumaře staří Římané zkrátka říkali dlaň a odtud se slovo palmae, palmy přeneslo i na ostatní rody a druhy arekovitých, jak se palmám říká učeně. Že palmy hrály v životě starých Římanů důležitou roli, dokazuje i slovní spojení palma vítězství. Když chceme dosud hodně vznešeně říct, že někdo zvítězil, pravíme podle starých Římanů, že si odnesl palmu vítězství. Když totiž vítězný vojevůdce slavil svůj triumf, což byl slavnostní pochod vojsk Římem, jak jsem tady o tom kdysi už mluvil, držel prý v jedné ruce žezlo a ve druhé palmovou větev. Z toho zvyku asi pochází také sice méně používané, ale také známé slovní spojení palma míru. Později bývali zobrazováni s palmovou větví křesťanští andělé.

Michal Novotný

Jak je to se souvislostí advokátů s palmami, si nechám až na zítřek, dnes už mám čas jen na to, abych řekl, že od výrazu palma pochází slovo palmeta, které má dva významy. Jednak je to pojmenování ornamentu v podobě palmových listů, jednak zákrsek ovocného stromu tvarovaný do plochy, vlastně do podoby palmové větve.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.