Památnou horu Říp zdobí románská rotunda sv. Jiří. Patří mezi nejstarší stavby v Čechách

5. červenec 2018
Česko – země neznámá

Říp - slovo krátké, úderné. Na rozdíl od hory samotné, která se měkce a oble vzdouvá nad okolní krajinou. Kdo by neznal pověst o praotci Čechovi, který rozhlédnuv se z hory Říp, pravil, že nemá cenu trmácet se dál, že tady je pro život všeho dostatek – ryb i zvěře, mléka i strdí. Lid pak z vděčnosti nazval celou zemi jeho jménem – Čechy.

Tak se to alespoň píše v Kosmově kronice z roku 1126. O necelých sto let později rozvíjí legendu ve své kronice Dalimil. Ale nejvíc toho o praotci Čechovi věděl Václav Hájek z Libočan v polovině 16. století. Jeho kronika se krásně čte, přesto se na historická data a děje ani v jeho případě příliš spolehnout nedá. Alois Jirásek pak svými pověstmi kult praotce Čecha dovršil. Ovšem hora Říp tu je. A ať už se z ní rozhlížel kdokoli a kdykoli, pravdou je, že z ní je vidět krajina líbezná.

Krásně to vyjádřil básník Jaroslav Seifert: „Viděl jsem hory plné ledu, však zpívat o nic nedovedu… Když ale vidím na obzoru uprostřed kraje nízkou horu, na nebi mráček běloskvoucí – přestane srdce chvíli tlouci…“

Kult Řípu a praotce Čecha vrcholil v době národního obrození. V roce 1868 byl z památné hory vylomen balvan, ze kterého kameníci zpracovali jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo.

Geologicky je Říp zbytkem třetihorní sopky. Podle silné vrstvy zvětralé sutě na jejím úpatí se dá propočítat, že se hora původně vypínala do výšky jednoho kilometru nad současným vrcholem, který se nachází ve výšce přes 455 metrů nad mořem. Zdejší čedič má tak vysoký obsah magnetitu, že střelka kompasu tu tančí úplně bez pravidel.

Říp od Roudnice nad Labem

Hora byla původně holá, smíšeným listnatým porostem ji nechal osadit až roku 1879 šlechtický majitel Mořic Lobkowicz.

Románská rotunda na vrcholu Řípu patří mezi nejstarší stavby v Čechách, první zmínka pochází z roku 1126. Hovoří ovšem o přestavbě ještě staršího kostelíka. Přestavět ho nechal Soběslav I. Důvodem byla oslava vítězství nad německým králem Lotharem III. v bitvě u Chlumce na Ústecku. Tehdy také došlo ke změně v zasvěcení – původním světcem tu byl Vojtěch, při Soběslavově přestavbě získala rotunda zasvěcení svatému Jiří.

Rotunda sv. Jiří na vrcholu Řípu

Uvnitř rotundy se nacházejí dvě sochy. „Ta dřevěná zpodobňuje svatého Jiří, kterak právě zabíjí oštěpem draka. Ta druhá vypadá jako pískovcová, ale ve skutečnosti je ze stříbrné opuky. A zobrazuje dobrého pastýře. Ježíš Kristus se totiž dříve zobrazoval jako dobrý pastýř,“ popisuje interiér rotundy průvodce Martin Psota.

Tradicí se na Řípu staly obrozenecké tábory lidu a také poutě konané na počest sv. Jiří. Ty se ostatně pořádají dodnes – církevní v neděli před svátkem sv. Jiří a světské pak o následujícím víkendu.

Pokud se k Řípu vydáte a vystoupáte až nahoru k rotundě, můžete ztracené síly zpátky načerpat občerstvením ve víc než sto let staré turistické chatě na vrcholu, která vás uvítá nápisem: „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp.“

Více najdete na https://www.rotunda-rip.cz/cs

Spustit audio

Spolupořadatel

Kalendář

Neděle 2. 9.
13:00–  14:00
Velké finále Hradozámeckého léta
Přímý přenos vyhlášení vítězů fotografické soutěže Hradozámeckého léta

Partneři