Pandořina skříňka

Nevím, zda aspoň většina posluchačů těchto vzletných slov ví, o co jde. Kdo to byla ta Pandóra a jakou že to měla skříňku svou strašlivostí srovnatelnou s majetkovými nároky sudetských Němců. Spíš si myslím, že většina z nás ten starý řecký příběh nezná, a tak že bude na místě, když zmíněným politikům trochu pomohu a historku odvyprávím.

Ještě předtím ale chci říct, že výrazy skříň a skříňka překvapivě nejsou české. Podobná slova se sice vyskytují ve všech slovanských jazycích, ale praslovanské skrini je přejaté ze starohornoněmčiny, kam přešlo z latiny, kde se pouzdro, krabice a skříň řeklo scrinium.

A teď tedy Pandóra a její skříňka. Pandóra byla dívka vymyšlená nevyšším řeckým bohem Diem a abych tak řekl vyrobená bohem a zároveň kovářem Héfaistem. Diovým záměrem bylo pomocí Pandóry držet lidstvo takříkajíc na uzdě. Obyčejní lidé totiž velmi zpychli po té, co je Prométheus naučil číst, psát, orat a co jim k tomu dal bohům ukradený oheň. Zeus vymyslel, že tu uměle vyrobenou dívku, dnes bychom řekli humunkulu, bohové obdarují. Athéna ji dala krásné šaty, Artemis přitažlivost, Hermés rozum a obratnost a do uzavřené skříňky ji pak dali i různé negativní jevy: nemoci, bolesti, hoře, strádání, katastrofy a zla. Pandóru zkrátka bohové obdarovali vším možným, ostatně se podle toho jmenovala; pandóra je řecky "obdarovaná vším". Jak to všechno Zeus s Pandórou přesně zamýšlel, se neví. Prameny ani neříkají, zda to, co se pak stalo, nejvyšší bůh takhle chtěl nebo zda se mu záležitost s Pandórou vymkla z rukou. Jisté je, že Hermés Pandóru i se skříňkou odvedl k Prométheovu bratrovi Epiméthovi. Ten se do ní zamiloval, oženil se s ní a podle jedné verze Pandóru přemluvil k otevření záhadné skříňky. Podle druhé verze ji Pandóra otevřela sama ze zvědavosti. V obou případech všechny ty ošklivosti ve skříňce skryté rychle vyletěly ven a i my se s nimi dosud musíme potýkat.