PARÁDA

25. říjen 2002

Dnes o poněkud módním slově paráda. Vlastně přesněji řečeno o módním významu výrazu paráda. Slovník spisovného jazyka českého uvádí celkem sedm abych tak řekl oficiálních významů podstatného jména paráda. Jako první je zde význam "okázale pěkná vnější úprava", jako druhý "ozdobná věc, hlavně okázale pěkné šaty...ozdoby, okrasa, výzdoba vůbec", třetí je podle slovníku "slavnostní, sváteční oděv", čtvrtý "veřejná slavnost, přehlídka, zvláště vojenská, slavnostní průvod", za páté se ve slovníku dočteme, že paráda je "obratné, působivé slovo, jednání, obratný pohyb", šestý význam se objevuje v ustáleném spojení vzít nebo dostat někoho nebo něco do parády, tedy "horlivě, energicky se něčím nebo někým zabývat" a konečně za sedmé se paráda prý hanlivě říká nevkusně a nápadně upravené ženě. Význam, v němž se výraz paráda převážně užívá dnes, ten, který slyšíme v textu písničky Karla Zicha, "je to paráda, lehnout si na záda", v oficiálním slovníku uveden není.

Tento význam najdeme ve slovníku nazvaném Co ve slovnících nenajdete. Cituji: "Paráda... nově...to je paráda, skvělé, výborné; též výraz podivu, údivu, obdivu." Takže slovo paráda má dnes už v češtině osm významů a musím dodat, že všechny se pokládají za hovorové, za nespisovné. V jazycích, odkud k nám slovo paráda přišlo, však nespisovné není. Už jsem to tu říkal několikrát, pokud čeština nějaké slovo přejme z němčiny, často se stane, že původně neutrální v našem jazyce to slovo dostane jakýsi nádech. Někdy hovorovosti, někdy komiky, někdy expresivity. Ano, výraz paráda jsme přejali z němčiny, kde má význam okázalost a slavnostní přehlídka, ale původem německé slovo to není. Do němčiny přešlo z francouzštiny, zde podstatné jméno parade má význam slavnostní přehlídka a de parade znamená okázalý, sváteční, parádní. Na to, jak se slovo parade dostalo do francouzštiny, existují dvě teorie. Podle jedné přímo z latiny - latinské sloveso parare, které znamená připravovat, se ve francouzštině změnilo na parer, které zde rozšířilo svůj význam; znamená nejen připravovat, ale i zdobit, zdobit se, připravovat svůj zevnějšek na to, že ho někdo uvidí. A z parer ve významu zdobit pak prý vzniklo parade, okazalý, sváteční, slavnostní, mimo jiné i slavnostní přehlídka. Druhá teorie říká, že do francouzštiny slovo parade přešlo ze španělštiny, kde je slovo parada, které znamená zastavení, přestávka a přehlídka. Toto španělské slovo je také z latinského parare připravovat a souvislost mezi připravováním přestávkou a přehlídkou je prý v tom, že přestávky slouží k přípravě k dalšímu boji a že přehlídky neboli parády se dělají v přestávkách mezi bitvami. Vím, se slovem paráda je to všechno dost složité a jednoduše neuchopitelné, ale to nic nemění na tom, že je paráda lehnout si na záda.

Slovo

Dotazy, připomínky a náměty mi můžete psát na novou e-mailovou adresu mnovotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.