Pardubická hvězdárna slaví letos třicet let své existence. Astronomii přibližuje široké veřejnosti

5. březen 2022

Pardubická Hvězdárna barona Artura Krause sídlí v nejvyšším patře Domu dětí a mládeže Alfa na sídlišti Dukla. Observatoř začala fungovat v roce 1992. Od počátku bylo hlavním posláním hvězdárny popularizovat astronomii, vědu a techniku.

Hvězdárna barona Artura Krause je největší v Pardubickém kraji a z její kopule můžete noční oblohu pozorovat dokonce jedním z největších dalekohledů svého druhu v České republice, tedy veřejně přístupných. Má zrcadlo o průměru 45 centimetrů a ohnisko téměř 7 metrů, přiblížení je až 900 násobné.

Hvězdárna disponuje i dalšími typy dalekohledů, které jsou uzpůsobené nejen k pozorování oblohy, ale také Slunce. Veřejná pozorování oblohy z observatoře probíhají obvykle tři dny v týdnu od 18 do 20 hodin. Nejčastějšími průvodci návštěvníků jsou absolventi astronomických kroužků a členové Astronomického klubu.

Hvězdárna se také podílí na vědeckých projektech, členové Astronomické společnosti Pardubice se v návaznosti na historickou tradici věnují hlavně pozorování a měření aktivity Slunce. Hvězdárna provozuje také bolidozor, síť radiových detektorů, které měří parametry průletu meteorů atmosférou.

První lidová hvězdárna v Čechách

Pardubická hvězdárna nese jméno zakladatele první veřejné hvězdárny v Pardubicích. Vizionáře, průkopníka, mecenáše a filantropa barona Artura Krause, který se narodil v Pardubicích v roce 1854. Byl to velký zastánce technického pokroku, vlastnil jedny z prvních lyží v Čechách, do Pardubic přivezl také první motocykl, první psací stroj, sepsal pravidla tenisu a pokusil se dokonce postavit letoun poháněný lidskou silou. Navzdory tomu, že jako vzduchoplavec příliš neuspěl, významně podporoval aviatika Jana Kašpara nebo Evžena Čiháka.

V roce 1895 si Artur Kraus pronajal předposlední patro hlásky pardubického zámku, kde prováděl astronomická pozorování. V domě, který patřil rodině Krausových, v č.p. 62 „Na staré poště“, založil v roce 1912 observatoř, která se stala první lidovou hvězdárnou v českých zemích. Tento dům v sousedství Machoňovy pasáže na Třídě Míru stojí dodnes.

Jeden z největších dalekohledů určených veřejnosti je namířený na noční oblohu

Baron Artur Kraus popularizoval astronomii, pořádal pozorování sluneční činnosti a studoval sluneční skvrny. Vlastním nákladem vydal příručku „Hvězdářem snadno a rychle - Létavice a povětroně“. Lidová hvězdárna si získala během 18 let své existence až dva tisíce dopisovatelů - pozorovatelů a měla bohatou knihovnu. Baron Kraus vědecké knihy nakupoval a zdarma je pak půjčoval studentům, členům nejrůznějších spolků a dalším zájemcům.

Krausovo jméno nese planetka 7171 Arthurkraus (1988 AT1), kterou objevil Antonín Mrkos na hvězdárně Kleť 13. ledna 1988. V té době už začala vznikat i moderní pardubická hvězdárna, která třicáté výročí svého vzniku oslaví řadou speciálních akcí, pozorování a přednášek.

Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.