Patrona

15. září 2004

Znával jsem se s krásnou a milou ženou, která však v mých očích měla jednu neodpustitelnou vadu. Zcela soustavně si pletla patrolu s patronou. Používala například slovní spojení slepý jako patrola a nedala si vysvětlit, že slepá může být jen patrona, že právě v tom je vtip toho slovního spojení. Minulý týden jsem s úžasem zjistil, že moje dávná láska v tom není sama. Náš nejčtenější deník se ve zprávě o nálezu nevybuchlé munice v Čáslavi dopustil titulku: V zemi ležela tuna patrol a granátů.

Ano, patrol. Tedy vojenských či policejních obchůzek, což je první význam slova patrola. Nebo vojenských či policejních stráží, hlídek, což je jeho druhý význam. Šlo samozřejmě o patrony, tedy o náboje do střelných zbraní nebo o nábojnice, což je rozdíl: náboje jsou střely a nábojnice obaly střel. Pravděpodobně se slovo patrona nejprve používalo pro obal a až později se význam rozšířil na celou střelu. Slovo patrona totiž pochází z francouzského patron, které má stejný význam jako naše slovo patron, totiž ochránce. Patrona ve významu obal je jakýmsi ochráncem střely. Francouzský výraz pochází z latiny, kde patronus byl ochránce a také obhájce, což vzniklo ze slova pater, tedy otec. Takže do příbuzenstva patrony patří paternita, páter, patricij i patriarcha.

Michal Novotný

A samozřejmě sem nepatří patrola. Ta k nám sice také přišla přes němčinu z francouzštiny, ale to je jediné, co ji s patronou spojuje. Francouzské patrouille je od patrouille, což znamená být na obchůzce, brouzdat se a čvachtat se. Základ těchto sloves je v podstatném jménu patte, noha, tlapa.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.