PERLIČKA

26. listopad 2002

Při nedávném pražském summitu NATO media z akutního nedostatku senzačních událostí hojně citovala aspoň jídelní lístky slavnostních obědů a večeří. Objevovala se na nich také perlička, což není příliš běžná drůbež a její pojmenování zní docela zajímavě. A to jsou hned dva důvody, proč si o perličce popovídat.

Tak tedy drůbež. Přesněji zdomácnělý pták z podčeledi bažantovitých, pocházející z Afriky ? latinské pojmenování perliček Numidinae naznačuje, odkud pocházejí přesně, slovem Numidia totiž staří Římané nazývali území zhruba v dnešním Alžírsku. Perličky dnes volně žijí také na Jamaice, na Kubě a na Haiti, kam byly vypuštěny, a protože mají velmi chutné maso, byla perlička chocholatá zdomácněna a pro zmíněné maso se chová. Perlička chocholatá má tmavé peří se světlejším vlnkováním nebo, jak odborníci říkají, skvrněním. Krk a hlavu má ten pták holé a na hlavě obvykle rohovitou chocholku.

Říkal jsem, že české pojmenování perličky zní docela zajímavě, a měl jsem na mysli, že jde zjevně o zdrobnělinu od slova perla a že souvislost mezi "kulovitým útvarem vyloučeným pláštěm mlžů a užívaným k ozdobě", jak slovo perla definuje Slovník spisovného jazyka českého, a drůbeží s chutným masem nemusí být zřejmá na první pohled. Ta dvě slova spojuje peří perliček, přesněji řečeno jeho barva, ještě přesněji zmíněné světlé skvrnky, které působí jako malé perličky. Spojovat perličky s perlami ostatně není jen česká specialita, podobně se tito domácí ptáci jmenují ve slovenštině a polštině a také v němčině, tam se perličkám říká Perlhuhn, tedy v doslovném překladu perlová slepice.

Michal Novotný

Čímž jsem prozradil, že slovo perla není české, že je přejaté. Ano, to je jisté, odborníci však nevědí úplně přesně, odkud přejaté. Mluví se o italštině, o francouzštině i o latině. Dříve se soudilo, že základem výrazu perla by mohlo být buď slovo pernula, tedy mušlička, nebo pirula, tedy kulička. V tom druhém případě by perla byla jazykově příbuzná s pilulkou. Dnes se má za to, že slovu perla dalo vzniknout latinské podstatné jméno perna, které má význam stehno či kýta. Mušle, v nichž perly vznikají, prý mají podobu stehna.

V každém případě ze slova perla nevzniklo jen pojmenování drůbeže s chutným masem, ale i sloveso perlit, které se dřív používalo jen v souvislosti s bublinkami v nějaké tekutině, dnes čím dál častěji ironicky pro mluvení, v němž se vyskytují samé perly. Sloveso perlit je také cizí, v němčině se perlit řekne perlen, zato slovo perleť, které z výrazu perla rovněž vzniklo, je jen české. Utvořil ho Josef Jungmann jako pojmenování v duhových barvách se lesknoucího povrchu nejprve vnitřku mušlí a pak také třeba knoflíků. Tolik o slovech perlička, perla, perlit a perleť.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

Vysílá se v úterý 26.11.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...