Pes podruhé

Když řekneme, že by to ani pes nežral, jakoby říkáme, že pes je podřadné zvíře, které spořádá všechno. Když by od někoho ani pes kůrku nevzal, je ten člověk v opovržení tak všeobecném, že jím opovrhuje dokonce i ten opovrženíhodný pes. Stejný význam a obsah má slovní spojení "ani pes o něj nezavadil". Řekneme-li, že je někde zima jako v psinci, eventuálně v psírně, opět vyvoláváme hodně nepříjemnou představu. Odvozeniny od slova pes naši předkové používali také jako pojmenování různých nehodnotných rostlin. Nejznámější z nich je psí víno, tedy loubinec pětlistý, který tak trochu vypadá jako vinná réva, ale jeho hrozny se hodí nevýš tak pro psy. Psárka nebo také psírka se hlavně na Moravě říkalo různým bezcenným rostlinám, naše dnešní psárka však pod psa není. Jan Svatopluk Presl slovem psárka na počátku 19. století pojmenoval hodnotnou trávu latinským názvem Alopecurus; nejspíš jen proto, že se mu slovo psárka líbilo.

Michal Novotný

Pes jako něco nepříjemného se také objevuje ve slovese peskovat, které znamená nadávat, hubovat, plísnit, kárat a ve slovese zepsout, které má skoro totožný význam. Už v Rosově slovníku se píše, že peskuji znamená "pesky sobě vésti, co pes sobě počínati" a ve slovníku Jungmannově se dočteme, že psouti rovná se "spílati, láti jako psovi". Ani na podruhé jsem celou oblast jazykového zákulisí slova pes nevyčerpal, a tak budu pokračovat zítra.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz