Pětina lidí by nachlazení léčila antibiotiky. Kvůli jejich nadměrné spotřebě jsou bakterie stále odolnější

Antibiotika pilulky léky

Bakterií odolných vůči antibiotikům přibývá - může za to hlavně nadměrná spotřeba takových léků. Lidé je často užívají i při nachlazení, proti kterému jim ale antibiotika vůbec nepomůžou. Celý týden proto lékárníci v Česku lidem vysvětlují, jak je správně užívat.

Antibiotika jsou v Česku oblíbená. Ročně se jich u nás podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv spotřebuje zhruba 15 milionů balení. Řada pacientů přitom stále neví, na co antibiotika zabírají a proti čemu jsou naopak bezmocná.
„To, že léčí antibiotika chřipku a nachlazení, si myslí zhruba 20 % pacientů,“ říká viceprezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Právě jejich špatné a nadměrné užívání velkou měrou přispívá k tomu, že se bakterie antibiotikům přizpůsobují a stávají se vůči nim odolné, tedy rezistentní. Na vině jsou i samotní pacienti, kteří si často antibiotika naordinují sami ze svých starých zásob. Dělá to zhruba každý desátý.

„To znamená, že někdy antibiotika neužívali celá a nedali je k likvidaci, ale nechali si je doma a pak si na základě vlastního rozhodnutí ta antibiotika ordinovali, to je velmi nebezpečné,“ dodává Krebs.

Za rostoucím počtem rezistentních bakterií jsou ale i lékaři. Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Heleny Žemličkové často předepisují takzvaná širokospektrá antibiotika i v případech, kdy pacientům nepomůžou. „Řada lékařů má tendenci antibiotika předepisovat, aby předešli komplikacím, ale bohužel to není dobře."

Její slova potvrzuje i paní Martina. „Mám pětiletou atopickou holčičku a antibiotika jsme dostali preventivně."

Světová zdravotnická organizace varuje, že pokud se nic nezmění, budou tyto bakterie pro lidstvo velkým problémem. „Do roku 2050 zemře každý rok 10 milionů lidí v důsledku infekce, která je vyvolaná multirezistentní bakterií,“ říká Helena Žemličková.

Odolné bakterie by se tak staly jednou z nejčastějších příčin smrti a předstihly by rakovinu i kardiovaskulární onemocnění. Už teď v jejich důsledku podle odhadů Státního zdravotního ústavu umírá v Evropě 25 tisíc lidí každý rok.