Petr a Zuzana Šrámkovi ve svých ovocných sadech vsadili na samosběr. Vyplatilo se

8. červen 2023

Začíná období samosběru ovoce. Po jahodách přichází na řadu třešně. Co obnáší být majitelem sadů, jejichž ovoce čeká pouze na ty, kteří si ho přijedou sami nasbírat? Své o tom ví například rodinná firma Sady Vítov Šrámkovi z tradiční zemědělské oblasti Slánska.

Petr Šrámek pochází ze zemědělské rodiny v Lukově u Vranýho, kde má dodnes jeho rodina zemědělskou usedlost a pole. Když jednou jako student odjel na brigádu do sousedních sadů, zařekl se, že práci na sadech v životě nebude dělat. Netušil, že ho životní láska zavede přímo do rodiny sadařů v blízké obci Vítov.

Se svou manželkou Zuzanou vyženil rozlehlé sady. Z původních 35 hektarů sadů dnes manželé Šrámkovi obhospodařují 15 hektarů sadů jablek, třešní, višní a švestek. Práci mají rozdělenou. Petr Šrámek seká trávu, a pokud je to nutné, ovocné stromy šetrně ošetřuje postřikem. Paní Zuzana sady obchází a zjišťuje stav stromů a ovoce i místa, která je nutné nějak ošetřit.

Společně pak ovocné stromy stříhají. Je to velký objem práce a zatím se obejdou bez brigádníků. Těch kvalitních je totiž velký nedostatek. O sklizeň se pak postarají lidé, kteří ke Šrámkům jezdí na samosběr.

Třešně, sběr třešní, samosběr třeští (ilustrační foto)

Samosběr vyhrává nad nákupem v hypermarketu

Velkým konkurentem podobně založeným rodinným sadům jsou velké obchodní řetězce. Přesto ke Šrámkům jezdí stále více lidí, kteří jsou ze samosběru nadšení. Jsou na čerstvém vzduchu, mohou ochutnat a vidí, v jakém stavu je ovoce.

Často ke Šrámkům přijedou lidé, co si chtějí odvézt pouze 5 kg na chuť a do sběru se nakonec tak zaberou, že odváží desetkrát více. Jiní se za dva týdny vrací, že už vše snědli. Přesto se nikdy nepodaří úrodu ovoce pořádně sklidit. Když končí sezona samosběru, bývá to často smutný pohled. Na stromech nebo pod stromy zůstává množství ovoce, které už nikdo nesebere. Vlastnit skladovací prostory je příliš nákladná záležitost a výkup ovoce na našem území v podstatě neexistuje.

O tom, jestli se roční úroda sklidí, nebo ne rozhodují zájemci, kteří si pro ovoce přijedou. Před právě začínající sezonou samosběru třešní musí  Petr Šrámek zkontrolovat množství žebříků, bez kterých se k lahodným třešním nedostanete. I to je součást péče o sady.

Pracuje se i 16 hodin denně

Součástí práce je také administrativa nebo opravy strojů a techniky. Pracuje se, jak je potřeba, i za jakéhokoli počasí. Petr Šrámek svou práci dělí mezi sady, které vyženil, a polnosti rodiny, ze které pochází. Na polích sice pracuje spolu s bratrem, když se to ale sečte, téměř se nezastaví.

Ostatně Slánsko je tradiční zemědělskou oblastí. Vedle sebe tu jsou různé farmy i polnosti. Všichni zemědělci se snaží spolu vycházet a vždy se na všem dohodnout. Petr Šrámek si uvědomuje, jak moc ho v životě ovlivnilo, že se narodil v rodině, kde od malička pracoval v zemědělské usedlosti a na polích. Lásku k této práci má v genech a je rád, že vše nasvědčuje tomu, že rodinné žezlo ponesou dále i jeho dvě děti. Jak se smíchem dodává, už jezdí traktorem.

A co se mu na práci zemědělce nejvíce líbí? Poslechněte si v reportáži.

Spustit audio