Petr Holub: Inflace klesá, kdy se tedy sníží ceny?
Inflace klesá tempem, které těší zvláště politiky. Kdo ví, třeba už za červen poklesne pod deset procent. Údaje z pátého měsíce ocenil dokonce premiér Petr Fiala s dodatkem, že se zřejmě „osvědčila opatření, která naše vláda dělá“. Přidal se i ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který nechal zveřejnit zprávu, podle níž se na poklesu inflace významně podílejí také potraviny.
Z pohledu občanů už to taková sláva není, protože pokles inflace nutně neznamená, že klesají ceny. Jak známo, meziroční inflace, o které se obvykle mluví, srovnává konkrétní měsíc se stejným měsícem minulého roku. Ta se skutečně snižuje, ovšem jen díky tomu, že v minulém roce naopak rychle rostla.
Čtěte také
Pokud se tedy člověk podívá, jak se zdražilo za poslední dva roky, tak snadno zjistí, že ve srovnání s rokem 2021 jsou tuzemské ceny v průměru o 30 procent vyšší. Zároveň se od začátku roku dvouletá míra zdražení nemění.
Platí to i pro samotné potraviny, které za poslední dva roky zdražily o 32 procent. Ještě důležitější energie stojí tuzemské domácnosti 80 procent navíc. Statistiky prostě potvrzují obvyklou zkušenost. Ceny vyrostly vysoko a teď se jenom zastavily.
V cenách návrat k normálu
Premiér Fiala má pravdu, když tvrdí, že se inflaci daří tlačit dolů. To je ovšem stejné jako ve zbytku Evropy a otázka zní, proč dvouleté zdražování v evropském průměru nedosahuje 30 procent jako v tuzemsku, ale polovinu této úrovně. S tím souvisí druhá otázka, proč tedy ceny v Česku nezačaly klesat.
Čtěte také
Přirozeně míří na producenty potravin, dodavatele energií, ale i řady dalších produktů. Nelze všechny najednou obvinit z hamižflace, tedy využití inflačního zdražení k tomu, aby ke svému zboží či službám ještě přihodili pár procent navíc. Očividně to však nebyl úplně výjimečný fenomén.
Zdravou nedůvěru v první řadě podporuje i fakt, že se ceny energií na světových trzích vrátily do léta roku 2021, v tuzemsku se však ceny pro domácnost podle Českého statistického úřadu drží na úrovni z letošního ledna, tedy na nejvyšší historické úrovni vůbec. Přitom stát už letos dodavatelům z peněz daňových poplatníků vyplatil 40 miliard, aby nechtěli ceny na ještě vyšší úrovni.
Je to možné vidět i pozitivně. Tuzemští obchodníci mají značný prostor zlevňovat.
Čtěte také
Proto je nezbytností těchto dnů trvat na tom, že tuzemské ceny jsou zbytečně vysoko a nenechat se zmást řečmi třeba o tom, že se tuzemská inflace nevymyká z obvyklého evropského rámce. Nedávno dokonce jeden z nejčtenějších webů publikoval analýzu investiční společnosti Portu, podle níž tuzemská inflace roste až třináctým nejrychlejším tempem v Evropě. Není se tedy třeba pozastavovat nad tím, že v tuzemsku pořád dosahuje jedenácti procent.
Analýza ovšem obsahuje mimořádně nekvalitní čísla. U některých států se spokojí s čísly za duben, zatímco u jiných využívá květnová data, srovnává Česko se zeměmi, které vůbec nejsou v Evropské unii, a především, využívá údaje o inflaci z národních cenových indexů, které nelze navzájem srovnávat. Přitom existuje celoevropský index od Eurostatu, který umožňuje ceny v různých státech efektivně porovnat.
Pokud tedy z žebříčku odstraníme Ukrajinu, Moldavsko a Srbsko a využijeme evropský index, tak je zřejmé, že tuzemské ceny rostly v Evropské unii druhým nejvyšším tempem po Maďarsku. Teoreticky je ještě možné, že nás po očekávaném zpřesnění předstihne Polsko. Nejde o to se hádat, kdo umí lépe zacházet s čísly, není však možné přistoupit na tvrzení, že v cenách se Česko vrací k normálu. K tomu by bylo třeba mnohem většího úsilí politiků, ekonomů i řadových zákazníků, přirozeně také vstřícnosti lidí z byznysu.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
