Plaňkový plot je stále symbolem českého venkova

30. červenec 2021

Pohled na klasický plaňkový plot, s patinou a třeba i hrníčky, v nás obvykle vyvolá příjemný pocit. Vzpomínku na staré časy, na zahradu našich babiček, předzahrádku plnou květin nebo rozkvetlý sad.

K českému venkovu plaňkové ploty zkrátka patří, i když se stále častěji domy, chalupy i sousedé ztrácejí za masou betonových ohrad. Ty sice plní účel dokonalé neprostupnosti, krásy plaňkových plotů ale nikdy nedosáhnou.

Plaňkový plot je poměrně novodobou záležitostí. Plot jako takový samozřejmě doprovází lidstvo už pěkných pár tisíciletí, nejstarší výpletové ploty sloužily hlavně k ochraně úrody před okusováním domácích zvířat a také jako ohrady pro dobytek. Velmi starý je také sloupkový plot z hustě kolmo do země zasazených tyček nebo roubené ohrady z kulánů.

Rýgle a příčle

Plaňkový plot stojí na do země zapuštěných sloupcích, na které jsou připevněny vodorovné paždíky. Těm se říká také příčle nebo rýgle. Na ně jsou přibité plaňky, ať už ploché nebo z půlené kulatiny. Na horním konci mohou být rovné, zakončené obloukem, špičkou nebo ozdobným řezem. Plaňka je starší označení pro tyč, tyčku.

„Klasické plaňkové ploty se začaly hojně používat asi před dvě stě lety,“ vysvětluje etnograf a ředitel orlickoústeckého muzea Radim Urbánek. „Nejstarší plaňky byly štípané, posléze i řezané. Řezaly se nejen pilou, ale k výrobě planěk se používaly hlavně velké kotoučové pily. Plaňky si hospodáři vyráběli většinou sami.“

Staré plaňkové ploty se dělaly zejména z půlené kulatiny. „Ta se dala lépe přichytit. Když ještě nebyly průmyslově vyráběné kovové hřebíky, plaňky se přichycovaly pomocí dřevěných kolíčků nebo vázaly podobným proutím jako vyplétané ploty, protože vrba i líska vydrží poměrně dlouho,“ dodává etnograf Urbánek.

Plaňkový plot jako účelová záležitost souvisí i s existencí a vznikem předzahrádek. „Naše pra prababičky nepoužívaly záclony, v oknech byly květiny a předzahrádka, pokud měla hloubku tři, čtyři metry, plnila ten účel, že do oken chalupy už nebylo vidět. Nejčastěji se za plaňkovým plotem předzahrádek pěstovaly květiny, léčivé bylinky nebo koření, přímo k plaňkám se vysazovaly i větší keře,“ doplňuje Radim Urbánek.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.