Plivník
Posledních dnech jsem tady od povídání o původu spojení novinářský šotek přešel k vyprávění o jazykovém zákulisí několika pojmenování pohádkových démonických postav malého vzrůstu. Kromě šotka jsem probral i skřítka, permoníka, raráška, trpaslíka a pidimužíka a zbývá mi plivník. Pojmenování plivník určitě u většiny z nás vyvolává představu plivání, tedy jak píše Slovník spisovného jazyka českého "vrhání, vypouštění slin z úst". Ne, plivník není skřítek, který kolem sebe zlostně plive sliny, eventuálně třeba, jak by se na démona slušelo, oheň a síru. Plivník a plivání nemají jazykově nic společného. Přesto si jen tak mimochodem můžeme říct, že sloveso plivat je všeslovanské a že jeho indoevropský kořen pieu- má onomatopoický původ.
Slovo plivník vzniklo jinak. Z nářečního moravského plivný, což je obměna slov pliný či plenný, tedy "přinášející plen". Ano, plen. Toto slovo většině z nás myslím zní docela povědomě, protože známe spojení vydat či nechat něco v plen, které znamená opustit něco při vědomí, že to bude zničeno, nechat něco zničit. Se spojením vydat něco v plen zjevně souvisí běžné sloveso plenit, tedy ničit, pustošit, rabovat, drancovat, kořistit, olupovat. Ano, pojmenování plivník je skutečně příbuzné se slovesem plenit, ale není to tak, že plivník, který dostal jméno podle toho, že přináší plen, něco plení, ničí, pustoší. Původní význam slova plen totiž je sklizeň, úroda, majetek a plivník tedy byl démon přinášející hospodáři majetek a za to si ovšem beroucí jeho duši.
Jak došlo k tomu, že výraz plen, který měl význam majetek, dal vzniknout slovesu plenit ve významu ničit, je vlastně jednoduché. Význam slova plen se zúžil na majetek získaný jako válečná kořist, a plenit tedy znamenalo získávat válečnou kořist. Protože metody získávání válečné kořisti nikdy nejsou takříkajíc sametové, plenit postupně dostalo dnešní význam ničit, pustošit.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
