Plzeňská synagoga měla za války štěstí. I proto je dnes druhou největší stavbou svého druhu v Evropě
Synagoga na Klatovské třídě v Plzni je památkou, která neodmyslitelně patří ke skvostům krajské metropole. Přitom stačilo málo a tahle krásná židovská památka nemusela vůbec stát. A tím se vysvětluje i to, proč je druhou největší synagogou v Evropě. Na růžích neměla plzeňská synagoga ustláno ani během socialismu.
Stejně jako největší synagoga v Evropě, která stojí v maďarské Budapešti, měla synagoga v Plzni prostě štěstí. Jako zázrakem se jí vyhnulo nacistické běsnění o takzvané křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938. Fanatici ji nevypálili a nezničili jako mnoho ostatních. Kvůli tomu zanikla do té doby řada větších evropských synagog.
Plzeňská synagoga dnes přinejmenším zvenčí kvete do krásy. Za socialismu ale dlouhá desetiletí chátrala a málem se zřítila. Do památky zatékalo, interiéry byly v dezolátním stavu. Po revoluci se naštěstí podařilo sehnat potřebné prostředky a provést nutné opravy.
Pro její specifickou akustiku a nádhernou vnitřní výzdobu se tu dnes konají originální koncerty. Synagoga nabízí neopakovatelnou atmosféru. A to už od roku 1893, kdy byla její stavba dokončena.
Do synagogy se vždy podle přísných židovských předpisů vstupuje od západu a vstup je tedy z nenápadného dvorku uprostřed vnitrobloku. Když někdy zavítáte do plzeňské synagogy třeba na koncert, nebo jen na prohlídku, budete vstupovat sice z hlavní Klatovské třídy, ale vlastně postranním vchodem.
V minulosti tuhle drobnost na kráse, tedy že se hlavní vchod nachází ve dvoře uprostřed obestavené čtvrti, Židovská obec vyřešila mazaně. Z klatovské třídy se procházelo průjezdem, takže všichni věřící, kteří šli na mši, byly na hlavní Klatovské třídě přeci jen vidět. A o to mnohým z nich tak trochu šlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.