Podorlický skanzen v Krňovicích seznamuje s životem na vsi. Představuje funkční vodní i větrný mlýn

12. červen 2022

V podorlickém skanzenu Krňovice, který je zatím jediným skanzenem lidové architektury v Královéhradeckém kraji, ožívá téměř zapomenutý um našich předků. V těsném sousedství Přírodního parku Orlice uvidíte, jak se dřív hospodařilo na venkově, projdete se staročeským zvířecím dvorkem a dokonce i dvěma funkčními mlýny.

Krňovický skanzen je souborem architektonických, movitých i technických památek východních Čech především z Královéhradecka, Orlických hor a jejich podhůří a také z Podkrkonoší. Vznikal od roku 2002 u Třebechovic pod Orebem na zelené louce. Jeho zakladateli jsou rodinná firma Dřevozpracující družstvo Hradec Králové a Český svaz ochránců přírody, základní organizace Orlice.

Ve skanzenu je dnes k vidění více než desítka autentických historických staveb a přibývají další. Jsou to buď stavení přenášená z původních lokalit, kde jim hrozil zánik, ale vznikají i dokonalé repliky podle původní dokumentace. Jsou zde domy čistě venkovského nebo městského typu.

Jako první tu před lety vyrostla zvonička z podhůří Orlických hor u vstupu do skanzenu. Zatím posledním přírůstkem je kopie větrného mlýna z Librantic, který zanikl ve 40. letech 20. století. Jde o dřevěný celootočný větrák, ve kterém můžete spatřit i kompletní mlecí technologii.

Rekonstrukce mlýna z Bělče podle původní plánové dokumentace

Funkční je i roubený vodní mlýn z Bělče nad Orlicí. Torzo málem zaniklé památkově chráněné stavby z roku 1807 bylo přeneseno do Krňovic, kde se díky řemeslnému umu majitelů skanzenu mlýn podruhé „narodil“ a teď sklízí zasloužený obdiv návštěvníků.

Řemesla si můžete i vyzkoušet

Zpestřením je ve skanzenu, hlavně pro malé návštěvníky, staročeský zvířecí dvorek s husami, slepicemi a kamerunskými kozami, venkovní výběhy s tažnými koňmi, shetlandským poníkem a se stádem krav.

Součástí  skanzenu v Krňovicích je i chov pracovních koní slezského norika  a shetlandského poníka

V krňovickém areálu můžete také vstoupit do volné repliky zájezdního hostince „Na Špici“ z Hradce Králové, jehož součástí je kočárovna. V něm jsou kromě vstupu do skanzenu i výstavní prostory a své sídlo zde má i Ekocentrum Orlice.

Kromě špýcharů přenesených sem ze Sezemic u Opočna a z Prasku u Nového Bydžova je tu sušárna ovoce, kovárna s funkční historickou kovářskou dílnou, truhlárna, roubené stavení (škola) ze Všestar s expozicí bydlení a vybavení venkovské domácnosti.

U špýcharů a stodoly v krňovickém skanzenu

Pod odborným dohledem průvodce si ve skanzenu můžete zkusit roztočit žentour z druhé poloviny 19. století, který byl převezen z Klášterce nad Orlicí, anebo můžete přihlížet, jak si s rozříznutím klády poradí pila jednuška.

Další možností, jak doplnit svou představu o venkovském každodenním životě našich předků, je pravidelné pečení chleba v dobové peci nebo sušení ovoce v sušárně. Anebo také návštěva expozice zpracování mléka, praní prádla, tkaní a předení.

Funkční žentour u kovárny v krňovickém skanzenu

Krňovický skanzen se nachází asi dvacet minut chůze od vlakového nádraží v Třebechovicích pod Orebem. Osobní auta a motocykly je možné zaparkovat přímo u skanzenu. Cyklisté se sem dostanou takřka po rovině kolem Orlice po trase směrem od Kostelce nad Orlicí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.