Podroušený

30. srpen 2005

Dnes budu mluvit na námět, který mi poskytla moderátorka Šárka Váňová. Zajímalo ji slovo podroušený ze spojení být "v podroušeném stavu", a to nejen původ, ale i správné znění tohoto přídavného jména. Měla pravdu, správně je podroušený, podoby podroužený nebo snad dokonce podhroužený, které se prý také používají, jsou nesmyslné zkomoleniny.

Než si povíme, jak slovo podroušený vzniklo, budeme se chvilku věnovat jeho významu. Ve Slovníku spisovného jazyka českého se konstatuje, že podroušený znamená podnapilý, tedy mírně opilý, a jako příklady užití se uvádějí věty "vracet se ze zábavy v podroušeném stavu" a "být v podroušeném stavu". Pokud jde o původ, jistě tu není žádná souvislost s hroužením, tedy ponořováním, jak si možná myslí ti, kteří toto adjektivum používají ve zmíněné podobě podhroužený. Odborníci nejprve mysleli na expresívní odvození od českého rušit; kdo je podroušený, je takříkajíc narušený alkoholem. Tak etymologii slova podroušený vykládali Holub s Kopečným ve svém slovníku, ale hned v dodatcích k němu se opravili a za skutečného původce našeho adjektiva označili německá slova Rausch, opilost a opojení, a berauscht, opilý. Stejně původ slova podroušený vykládá i náš nejnovější slovník, Rejzkův. Tam se ještě dodává, že německé rauschen je zvukomalebného původu a původně znamenalo šumět.

Michal Novotný

O výrazech rauš a rouš mluví také Pavel Eisner ve své knížce Chram a tvrz. Konstatuje, že tato slova v češtině zúžila svůj význam, že "nám je rauš jen zpitost způsobená lihovinou, kdežto výchozího der Rausch lze užít třeba o dojmu z Beethovena, Mozarta, Smetany". Doplňme, že dnes už rauš v češtině není jen Eisnerova "zpitost způsobená lihovinou", ale podle Slovníku spisovného jazyka českého i v medicínském slangu "lehká inhalační narkóza". A pokud vím, slovo rauš se používá, ačkoliv to slovníky zatím neuvádějí, také pro stav po požití lehké drogy.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?