Pohanka jako medonosná rostlina, zelené hnojení nebo plodina, která je „in“

Pohanka obecná pochází z Číny a svůj název získala díky pohanským nájezdníkům: Saracénům a Tatarům, kteří rozšířili její semena do Evropy. V poslední době stoupá zájem o pohanku jako alternativní plodinu, která má zajímavou dietetickou hodnotu a je vhodná pro pěstování v ekologickém zemědělství. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

 

 

 

 

 

 

 

„Pohanka je vcelku bezproblémová plodina. Lze ji sít v době, kdy má půda okolo 8 °C, což vychází časově na duben, ve vyšších polohách na začátek května. Kvete obyčejně do dvou měsíců od výsadby. Pokud pohanku pěstujeme jako medonosnou a máme dost místa, můžeme sít v intervalech tří, čtyř týdnů, do konce července. Musíme počítat s tím, že porost bude pro včely přínosný a atraktivní jen v případě, že bude o rozloze 20 metrů čtverečních. Když mají včely nektar z pohanky jako dominantní zdroj, lze to v medu poznat. Má specifické pohankové aroma, chuť. Ne všem lidem to vyhovuje.

Pokud ji pěstujeme pro sebe, jako léčivku proti křečovým žilám, sklízí se před začátkem nebo na začátku kvetení. Pohanka je solidní zdroj energie, plody se loupou a pak zpracovávají buď celé, na kaše, nebo se drtí, melou. Ideální je pohanku konzumovat namáčenou nebo naklíčenou.

Pohanka je dobrý sluha, ale zlý pán. Když ji necháme vysemenit a porost zapravíme do půdy, vydrží v zemi skoro 10 let a postupně každé další jaro klíčí, zapleveluje porosty vysetých plodin. Je vhodná na krmení, i jako zelené hnojení. Než začnete pohanku pěstovat jako krmnou, podívejte se na internet na heslo ‚fagopyrismus‘. Abyste v dobré vůli nezpůsobili domácím zvířatům nějakou potíž.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.