Pokuta pro Avast je nastavená správně. Firma ji pocítí, ale nebude pro ni likvidační, soudí Koubský

19. duben 2024

Avast má zaplatit pokutu ve výši 351 milionů korun za porušení GDPR a neoprávněné zpracovávání osobních údajů svých uživatelů. Údaje prý poskytoval své dceřiné společnosti, která je následně rozprodávala pro marketingové účely.

Softwarová firma Avast, která se zabývá hlavně provozem antivirových programů, byla Úřadem pro ochranu osobních údajů pokutována za porušení GDPR a neoprávněné zpracovávání údajů svých klientů. Avast měl podle úřadu předávat část svých údajů dceřiné společnosti Jumpshot, která je pak měla přeprodávat.

Šlo především o informace o historii prohlížení uživatele, a protože o tomto sběru firma údajně neinformovala, porušila tak pravidlo ochrany osobních údajů. Avast se proti pokutě chce bránit právní cestou.

Čtěte také

Podle Petra Koubského z Deníku N je sankce ve výši 351 milionů poměrně velká a byla nastavena tak, aby byla pro Avast citelná a zároveň ne likvidační.

„Vždycky se to nastavuje, jak se říká lidově, podle kabátu, podle toho, kdo je tím provinilcem, kolik peněz má a kolik vydělává,“ komentuje Koubský.

Není to ale první pokuta, kterou firma dostala. Koncem února jí totiž bylo uloženo za stejný přečin ve Spojených státech zaplatit 16,5 milionu dolarů, což je v přepočtu asi 386 milionů korun.

Avast tvrdí, že měl k použití dat od uživatelů souhlas. Jednalo se ale o souhlas s využitím anonymizovaných dat, ne k využití těch pseudonymizovaných.

Čtěte také

V případě anonymizovaných dat není možné dohledání informací o jednotlivých osobách. Z dat se vypočítá například aritmetický průměr nebo jiný údaj, ze kterého nemůžeme zjistit informace o konkrétní osobě. Pseudonymizovaná data jsou taková, u kterých se pouze odstraní identifikační údaje, ale je stále možné výstupy posuzovat odděleně a jednotlivě.

„Když se budou třeba dva lidé dívat na televizi a někoho bude zajímat, na co se díváme, tak pseudonymizace dat bude spočívat v tom, že účastník A kouká na televizi čtyři hodiny denně a účastník B jednu hodinu. To je pseudonymizace. Anonymizace spočívá v tom, že se řekne, že tito dva se na televizi dívají v průměru dvě a půl hodiny denně,“ popisuje Koubský.

Je otázkou, jestli k ochraně osobních údajů není dostačující pseudonymizace dat, ale většinou se uvádí, že ne – stejně jako v případě firmy Avast.

Sílící boj proti blokátorům reklamy, AI chatboti v Messengeru nebo WhatsAppu a poplatky za psaní příspěvků na síti X jsou dalšími tématy magazínu Online Plus. Moderuje David Slížek.

autoři: David Slížek , aste
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.