Popelín
Minulý týden jsem tu ze všech stran probíral jazykové zákulisí slova popel, a když jsem mluvil o jeho příbuzných, konstatoval jsem, že mezi ně nepatří výraz popelín, což je podle Akademického slovníku cizích slov pojmenování hladké, měkké, husté bavlněné, vlněné nebo hedvábné tkaniny plátnové vazby užívané na košile, halenky, šaty.
Pojmenování popelín tedy nevzniklo z toho, že snad jde o látku popelavé, světle šedé barvy, jak jste si možná mysleli. Důkazem je už to, že toto pojmenování vyskytuje ve slovníku cizích slov a popel i popelavý jsou slova domácí. Ve zmíněném slovníku najdeme u hesle popelín poznámku f., což znamená, že jde o slovo původem z francouzštiny. Etymologické slovníky věc upřesňují v tom smyslu, že slovo popelín do češtiny přešlo přes němčinu z francouzštiny, ale že nejde o výraz v přesném slova smyslu francouzský. V odpovědi na otázku, o jaké slovo tedy jde původně, se naše etymologické slovníky liší.
Slovník Holubův a Lyerův, který vycházel v 60. a 70. letech minulého století, tvrdí, že francouzské popeline je ze starofrancouzského papeline, které je z italského papalina, jímž se pojmenovávala látka používaná na papežský baret. Takže slovo popelín by mělo původ v italském papa, papež, úplně původně otec. Stejný názor na původ slova popelín měli i brněnští autoři knížky O češtině každodenní, která vyšla v 80. letech minulého století. Ti k tomu ještě dodávali, že francouzský název této tkaniny se rozšířil v době, kdy papež sídlil ve Francii, v Avignonu. Jiří Rejzek však ve slovníku, který vyšel v 90. letech, vykládá francouzské popeline úplně jinak. Tvrdí, že do francouzštiny se tohle slovo dostalo z angličtiny, kde poplin vzniklo ze jména vlámského město Poperinge, protože právě zde se tato látka vyráběla. Tolik odborníci. Já mohu jen konstatovat, že obě zajímavě znějící teorie o vzniku slova popelín se mi zdají stejně pravděpodobné
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu


Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?