Popenec břečťanolistý: plevel, ale také léčivka a zelené koření

Okrouhlé vstřícné zubaté lístky, podobné břečťanu, a modrofialové květy, to je popenec břečťanolistý
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Okrouhlé vstřícné zubaté lístky, podobné břečťanu, a modrofialové květy, to je popenec břečťanolistý

Popenec je nižší vytrvalá bylina s poléhavými lodyhami, okrouhlými vstřícnými zubatými lístky a modrofialovými květy. Odedávna se uplatňuje v kuchyni i lidovém léčitelství. Nať se sbírá v dubnu až květnu. Má příjemnou vůni a kořenitou chuť. Zahrádkářům je ale často na obtíž, říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„Lidé nám často píší o popenci jako o plevelu, který jim ‚zamořil‘ trávník. Nedaří se jim ho z porostu odstranit ani vertikutátorem. Ten ho nařeže na mnoho samostatných rostlin, v řídkém trávníku se pak rychle rozrůstají. Zbavit se popence pomohou selektivní herbicidy nebo někdo z rodiny, kdo této bylince přišel na chuť. Lze ji totiž použít jako léčivku nebo zelené koření.

V kuchyni se používá čerstvá i sušená nať, přidává se do sušené zeleniny a masa, karbanátků a zeleninových polévek. Čerstvým popencem ochucujeme omelety, tvarohové pomazánky, bramborové saláty, míchaná vajíčka, kořeníme jím i vařené brambory. Lístky popence je možné použít také do smoothie.

Já osobně jsem popenec zatím neochutnal, ale v Jiráskovi jsem o něm četl. Myslím Václava Jiráska a jeho Rostliny na našem stole. Doporučuje popenec jako jeden díl jarní polévky, spolu s lístky kopřiv, hluchavky, řebříčku, čekanky, kontryhele, jahodníku, bršlice, pampelišky, kmínu a jitrocele. Ještě přidává listy cibule, pažitky a petržele.

Popenec se sbírá od dubna do července, seřezávají se celé rostliny

Popenec patří mezi jarní bylinky, z pohledu kulinářského i z pohledu lidového léčitelství či oficiální medicíny. Sbírá se od dubna do července, seřezávají se celé rostliny. Suší se při normálních teplotách, uměle do teploty 35 °C. Tlumí záchvaty kašle, uvolňuje hleny z dýchacích cest. Výtažky z popence prý podporují tvorbu a vylučování žaludečních šťáv, tvorbu žluče, údajně i rozpouštějí žlučové kaménky.

Rostlinka obsahuje třísloviny, dá se pít jako zápara, používá se jako kloktadlo (při angíně), odvar do koupelí na nehojící se rány, bércové vředy, hemeroidy. Jednoduše, nenápadná hluchavkovitá rostlina s rozsáhlým účinkem. Míchá se s mátou, kopřivou, třezalkou.“