Pozor na jedovaté rostliny, v bytě i na zahradě

Zantedeschia aethiopica - áronovité, pokojová kala, kornoutice
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zantedeschia aethiopica - áronovité, pokojová kala, kornoutice

Malé děti objevují svět všemi smysly. Občas, v nestřežené chvíli, ochutnají i některou rostlinu. Doma i na zahradě roste hned několik více či méně jedovatých. Měli bychom je znát, poučit o nich naše potomky a předejít tak otravám. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„Už čtvrtým rokem se scházíme v zahrádkářské poradně, ale ani jednou jsme nevarovali před jedovatými rostlinami. Musíme to napravit. Když se dětí zeptáte, které znají jedovaté rostliny, obyčejně odpoví: ‚Jedovaté a nebezpečné je vraní oko čtyřlisté, protože se jeho plod dá splést s borůvkou.‘ Ale kde se s ním mohou setkat, to už nevědí. Je to docela vzácná rostlina.                 

Daleko častěji doma nebo v zahradě potkají krásné voňavé květy, lesklé a barevné plody rostlin, na které je nikdo neupozorní. V dobách našich babiček to bývalo jednodušší. Babičky věděly, kde co roste, chodily s dětmi do lesa, do zahrady, na vše bylo víc času. Možná, že děti byly pozornější a vnímavější.                  

A tak vás dnes zvu na procházku za jedovatými rostlinami. Začněme třeba u lýkovce. Už v předjaří narazíme na jeho voňavé květy. Lákají děti k utržení a hrám. Ani později si lýkovec nedá pokoj, z opylených kvítků se tvoří plůdky, které by mohly připomínat kuličky rybízu. Jedovatá je i takzvaná zimní růže, čemeřice, ale ta snad pro děti není tak lákavá.                 

Blatouch bahenní

Jaro rozkvétá mnoha barvami. Hlídat je třeba zejména žlutou. Tu mají pryskyřníky, blatouchy a další pryskyřníkovité rostliny. Nevinná však není ani bílá, v podobě sněženky, bledule, sasanky a konvalinky.                 

Z bytů, hal, chodeb a sklepů se ven stěhují další jedovaté rostliny. Nebeské trumpety, tedy durmany. A hlavně oleandry. Krásné a nebezpečné.                 

V zahradě trvale rostou vcelku běžně další: například bobkovišně, na jaře bíle kvetoucí, poté nasazují na fialové až černé lesklé bobule. Tisy (samičí rostliny) se k podzimku obalují červenými sladkými plůdky. Jen ta červená, mazlavá hmota na semenech není jedovatá, jinak celý tis ano. Na podzim pozor na krásné útlé fialkové či růžové ocúny. Jedovaté.                

I v bytě se pěstují jedovaté rostliny, zejména arónovité a pryšcovité. Pozor hlavně na diefenbachie, zamiokulkas, lopatkovec nebo vánoční hvězdu.

Občas se ve sdělovacích prostředcích objeví zpráva, že se dítě otrávilo nějakou rostlinou. Je v našich silách, myslím, aby se takové zprávy neobjevovaly vůbec.“