Praha je opředená pověstmi a bájemi. Na strašidla a zjevení narazíte na každém kroku
O Praze se vyprávějí stovky pověstí, a proto vás teď pozveme na procházku tajemnými zákoutími Malé Strany. Budeme doufat, že ze zdí, přeplněných příběhy, vystoupí některý z přízraků nebo strašidel. Je jich tam totiž spousta. Vodníci, kostlivci, čerti, bezhlavá herečka, neposlušné panny nebo ponocný, co také přišel o hlavu. Šotci šprýmaři nebo baba Čertovka, která dala jméno známému vltavskému kanálu.
„Někdejší Rožmberská strouha, dnes Čertovka, přišla ke svému pekelnému pojmenování díky jedné klevetivé a zlopřejné malostranské drbně,“ vypráví Filip Jan Zvolský, autor knihy Tajemství pražských půlnocí aneb Strašidla a pověsti staré Prahy. „Byla úlisná a zlá jako čert, takže jí malostranská mládež neřekla jinak než Čertovka.“
Baba Čertovka žila v 19. století na Maltézském náměstí. A byla trnem v oku všem malostranským mladíkům. Nelíbilo se jí totiž, že mládenci navštěvují v noci krásné panny, proto na ně měla spadeno. A tak se jeden z mladíků jednou vyšplhal na dům té staré drbny, pod její okna nakreslil šest čertů a pod ně napsal U sedmi čertů. Ráno z toho bylo pozdvižení na celé Malé Straně, protože si každý hned domyslel, kdo je tím sedmým čertem. A protože drbna často chodila prát prádlo k nedaleké strouze, lidé strouhu pojmenovali po ní. Čertovka.
Hned ve dvou domech na Maltézském náměstí se zjevovali šotci. Jeden z nich žil v domě U Malířů. Škodolibí šotci se zjevovali zase na staré poště, v domě čp. 8. Co se nepovedlo pošmistrům odeslat z pošty do večera, s tím si šotci během noci pěkně pohráli. Měnili obsahy zásilek, pletli adresy nebo dokonce přepisovali obsah milostných psaníček.
„Pošmistři o šotcích dlouho nevěděli, a to až do doby, kdy jakýsi občan neznal správnou adresu a napsal na obálku pouze Radnice. To bylo něco pro šotky! Místo R napsali Z a už byl oheň na střeše. Případ řešilo i ředitelství pošt a nakonec byla pošta zrušena,“ vypráví Filip Jan Zvolský. Šotci se museli přestěhovat. Kam, to už pověst nepraví, ale možná se usídlili zrovna u vás doma nebo v práci.
Pokud nebudete mít štěstí na strašidla a zjevení přímo v pražských ulicích, určitě je uvidíte v Muzeu pražských pověstí a strašidel v Mostecké ulici, které je otevřené denně od 10 do 22 hodin. Pořádají tam také vycházky Se strašidlem za strašidly a mnoho dalších akcí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
