Praha oplývá nejen kulturními památkami, v metropoli najdete i desítky rybníků

Kyjský rybník
0:00
/
0:00

Kančík, Pokorňák, Smolíček a Prostředníček, Ledvinka, Labuť nebo dokonce Vrah. To jsou jména některých rybníků v našem hlavním městě. Rybníkářství má v Praze dlouholetou tradici. 

Většina dnešních pražských rybníků sice historicky ležela mimo území města, přesto je dnes v metropoli v nájmu Českého rybářského svazu na padesát rybníků. Většinou jsou to rybníky chovné, ale v některých se dá i rybařit a v jiných zase koupat.

Jedna z velkých rybničních soustav vnikla ve 14. století na podnět Arnošta z Pardubic na Kyjsku v povodí Rokytky (dnešní Praha 14). Tvořil ji Kyjský rybník, rybník v prostoru dnešního suchého poldru Čihadla, soustava menších rybníků na Svépravickém potoce a možná i Velký Počernický rybník. Další větší rybniční soustava byla na Dubečsku, v povodí Říčanky. Ještě před třicetiletou válkou se v prostoru mezi Dubčí, Úhřiněvsí a Měcholupy nacházela téměř padesátka větších či menších rybníků vzájemně propojených soustavou důmyslných kanálů.

Hlavním důvodem zakládání velkých rybníků byl chov ryb. Ryby byly žádaným zbožím a trvalkou v jídelníčcích. Nejčastěji se choval kapr a byl považován za větší delikatesu než pstruh. Menší rybníky pak sloužily, mimo chovu ryb, i jako zásobárna vody pro mlýny a hamry.

S rozvojem a rozšiřováním Prahy v dalších stoletích počet rybníků postupně klesal. Mizely hlavně menší rybníky, mnohé musely ustoupit výstavbě. Budovaly se ovšem velké retenční nádrže a přehrady (Džbán, Hostivař…). Pokud bychom chtěli dnes změřit vodní plochu v Praze, ve skutečnosti jí vlastně přibylo.

Velký Počernický rybník slouží k chovu ryb, zejména kapra obecného

Největším pražským rybníkem je ten Počernický ve východní části Prahy, v katastru Dolních Počernic. Má rozlohu 19,4 hektaru. Hráz je vysoká přes 5 a dlouhá 360 metrů.  Je to chovný rybník, ale sloužit by měl i jako ochrana před povodněmi. Spolu s okolím tvoří od roku 1988 přírodní památku. Rybník je významnou ptačí lokalitou. Hnízdí zde labuť velká, ledňáček říční, moudivláček lužní, lyska černá, potápka roháč a v zimě sem zavítá i volavka popelavá.

Druhým největším je Podleský rybník, mezi Dubčí a Uhříněvsí. Jeho historie sahá až do 16. století. Ve své době se tu prý koupával i prezident Masaryk, rybník totiž leží blízko zámku Koloděje, kde měl letní sídlo. Pod hrází rostou několik staletí staré chráněné duby a najdete tu zříceniny Podleského mlýna.

Kyjský rybník v pražských Kyjích, třetí největší, byl zásobárnou vody pro bývalý mlýn. V roce 1962, kdy téměř zmizel pod nánosy usazenin, byl z poloviny odbahněn. Další odbahnění proběhlo na přelomu 70. a 80. let při výstavbě sídliště Černý Most, odkud byla do rybníka svedena spodní voda. Tehdy tu vyrostla dělící hráz a za ní sedimentační nádrž. Kyjský rybník je oblíbeným cílem rybářů.

Hostivařská přehrada a Džbán jsou zase v oblibě u milovníků přírodního koupání. Největší vodní plocha v Praze, Hostivařská přehrada, se nachází uprostřed Hostivařského lesoparku. Na jejím levém břehu najdete hlavní pláž s celou řadou volnočasových atrakcí, sportovních hřišť i občerstvovacích zařízení. Zcela separovaná je nudistická pláž, jedna z nejstarších a nejkrásnějších v České republice.

Džbán, vodní nádrž v údolí Šáreckého potoka, slouží k rekreačním účelům a pro rybolov. Džbán byl vybudován v letech 1966 až 1971. Koupaliště má dvě části: klasickou a nudistickou, obě koupaliště oddělují nápisy. „Textilní“ část je na východní straně, blíže ke kempu. Přírodní nádrž má štěrkové dno, travnaté pláže a pozvolný vstup do vody, který je vhodný i pro malé děti.