Praktické rady, které druhy zeleniny vysadit do truhlíku

„Pokud se pustíte do práce hned zjara, jako první přijdou na řadu ředkvičky a mrkev. V truhlíku 15 cm širokém se vysévá ředkvička asi 3 cm od okraje (z obou stran) a doprostřed karotka. Ředkvička by měla být asi centimetr od sebe, mrkvička též, až bude větší, ještě jí můžete probrat. Ředkvičky narůstají ke sklizni asi za 40 dnů po výsevu, karotka za 100. Je tedy možné ředkvičku v truhlíku vysít ještě jednou, nebo po ní vysévat listové či baby saláty. Takto osetý truhlík by měl být poté určený pro výsevy či výsadby bylinek a rostlin s jedlými květy.

V případě, že by po ředkvičkách měly následovat rajčata a papriky, měl by být truhlík zhruba do začátku května prázdný. Do té doby se daly otočit dvakrát ředkvičky (ve dvou řádkách na truhlík), nebo kombinace ředkviček na okraji truhlíku, střední řádek ze salátů, řeřichy, koriandru, kopru. 

Do truhlíku sejeme ředkvičky asi 2 cm od sebe. Do 10 cm širokého dva řádky, do 15 cm širokého 3 řádky|foto:Ivan Dvořák

Předpěstovaná rajčata (výsev v březnu) a papriky (výsev již koncem ledna, v únoru) je potřeba otužovat, zvykat je na relativně suchý vzduch venku a na sluneční záření. Keříčky rajčat by měly být od sebe 20-30 cm (větší vzdálenost při střídání paprika, rajče). Převislé odrůdy by pro lepší růst a menší pravděpodobnost toho, že se vyvrátí, měly být vysazeny do ‚drátěnky‘ (síť s menšími oky ohnutá do oblouku, vsazená do truhlíku tak, že okraji sedí na dně truhlíku a oblouk je cca 10 cm nad truhlíkem).

Rostliny rajčat a paprik se vysadí do ok drátěnky, která je bude držet v truhlíku, aby se nevylamovaly ze substrátu, nelámaly výhony visící přes okraj.  Stejná síť může sloužit při časných výsevech jako kostra pro pokrytí folií v případě výrazného poklesu teplot, při nebezpečí větších mrazíků.

Po rajčatech a paprikách se do truhlíku může vysadit předpěstovaná naťová petržel a cibule sečka, obě vydrží mrazíky. Bylinky – trvalky (dobromysl, tymián, mateřídouška, máta, meduňka, rozmarýn) pokles teplot pod bod mrazu obyčejně ‚odnesou‘ zčernáním a uschnutím natě. Jako poslední kultura přichází v úvahu výsev kozlíčku polníčku v říjnu, ke sklizni může být několik malých vodnic a ředkvičky vyseté do mezer mezi keříky bylinek.

Vyrobte si (třeba společně s dětmi) výsevní kolečka nebo pásky. Stačí vzít ubrousek nebo toaletní papír (ten, co se dobře rozpouští), tenký savý papír, papír, v němž nejsou lepidla, pojiva, vystříhat zvolený tvar, rozprostřít na něj semínka, mezi ně kápnout drobné kapičky klovatiny, přitisknout na ně papír i svrchu a výsevní kolečko je hotové.

Můžete vytvářet kolečka s pažitkou, naťovou petrželkou, kerblíkem, bazalkou, saturejkou, tymiánem, meduňkou, koriandrem a dalšími, třeba baby saláty, koprem, rukolou. Do pásků je možné umisťovat semínka ředkviček, baby salátů, velmi rané karotky, kopru, rukoly a dalších, které jsou uvedeny výše.

Kolečka se semínky uplatníme jak v truhlících, tak i v květináčích, v zahrádce, když chceme mít bylinek nebo naťové zeleniny ‚skupinku‘. V páscích umístěná semínka se hodí do truhlíků nebo do záhonů.

Pro zjištění použitelnosti toho daného papíru udělejte pokus s řeřichou. Na kolečko umístěte její semínka, přilepte druhé kolečko jako papírové ‚víko‘. Nechte lepidlo uschnout, dejte kolečko třeba do květináče, přesypejte asi centimetrovou vrstvou substrátu, zalijte a čekejte. Řeřicha klíčí během několika málo dnů, do týdne budete vědět, jestli semínka dokážou prorazit papír, který tvoří vrchní vrstvu.“