Prašná brána sloužila svého času jako sklad střelného prachu. Dřív na jejím místě stála Horská věž

Venkovní plastickou výzdobu brány dokončil Josef Mocker
Venkovní plastickou výzdobu brány dokončil Josef Mocker

Prašná brána, která stojí na náměstí Republiky hned vedle Obecního domu, je jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Právě u ní začínala pražská Královská cesta a právě k ní vedla významná silnice z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny. Pozdně gotická městská brána byla postavená na místě starší branské věže, jež byla součástí opevnění Starého Města pražského za Václava II. Starší věž odkazovala svým názvem Horská brána na zmíněnou komunikaci.

Poté, co staroměstské hradby, jejichž součástí byla i Horská brána, ztratily založením Nového Města svůj význam a přestaly být udržovány, zpustla věž natolik, že se jí začalo říkat Odraná.

Stavba současného objektu patrně souvisela s královským sídlem, které od 70. let 14. století stávalo v těsném sousedství brány v místě dnešního Obecního domu. Věž byla koncipována převážně jako reprezentativní symbol, ale i jako místo určené pro vybírání cla. Její výstavba začala v roce 1475 zřejmě pod vedením zednického mistra Václava. Následující rok jej nahradil Matyáš Rejsek z Prostějova.

Brána, původně nazývaná Nová, měla základy sahající téměř devět metrů pod úroveň dnešního terénu a byla vysoká 42 metrů. Stavba však zůstala nedokončená, což bylo pravděpodobně důvodem, proč byla jen provizorně zastřešená. Asi od roku 1715 sloužila jako skladiště střelného prachu, odtud její název Prašná. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 byla věž značně poničená.

Dnešní vzhled věž získala až v letech 1878 až 1886 během pseudogotické puristické úpravy, kterou vedl architekt Josef Mocker. Předlohou mu byla Staroměstská mostecká věž. Mocker nechal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžičkami a ochozem a dal odstranit hodiny ze začátku 19. století. Dílem jeho přestavby jsou i všechny klenby, stejně jako plastická výzdoba brány, která doplnila zbytky původní výzdoby Rejskovy.

Prevét, tedy středověký záchod

Generální oprava byla provedena v letech 1961 až 1963, dílčí rekonstrukce sochařské výzdoby pak v roce 1992. Prašná brána je vysoká 65 metrů, vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 44 metrů, točité schodiště má 186 kamenných stupňů.

Prašná brána patří dnes mezi „Pražské věže“, které spravuje Muzeum hlavního města Prahy (spolu s Petřínskou rozhlednou, Zrcadlovým bludištěm na Petříně, Svatomikulášskou městskou zvonicí, Malostranskou a Staroměstskou mosteckou věží a Novomlýnskou vodárenskou věží). Od dubna do září je otevřená denně od 10 do 22 hodin. Ve zbytku roku pak od 10 do 20, respektive do 18 hodin.