Pražské Hradčanské náměstí lemují skvostné paláce. Jsou sídlem umění i církevních hodnostářů

28. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Toskánský palác

K architektonickým skvostům, které zdobí naše hlavní město, patří desítky výstavních paláců. Na Hradčanském náměstí před Pražským hradem jich stojí hned několik. Arcibiskupský, Šternberský, Losenovský, Martinický, Toskánský (Thun-Hohenštejnský), Schwarzenberský a Salmovský palác.

Ve třech z nich vystavuje Národní galerie, jeden slouží potřebám ministerstva zahraničních věcí. Nejstarší je Martinický palác, nejmladší pak palác Salmovský a nejzdobnější určitě Schwarzenberský palác. Ten je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb v metropoli.

Schwarzenberský palác, renesanční rezidence v severoitalském stylu, byla dokončena v roce 1567. V 70. letech 19. století získala svou ikonickou sgrafitovou výzdobu podle návrhu Josefa Schulze. Od roku 2002 v něm sídlí Národní galerie.

Sgrafita objevíte také na Martinickém paláci. Zobrazují výjevy ze života Josefa Egyptského, skutky Samsonovy a hrdinské činy Herkulovy. Zajímavostí je, že jeden z majitelů paláce, Jaroslav Bořita z Martinic, budovu přestavěl ve stejném uspořádání, jaké má Starý královský palác na Pražském hradě, avšak v polovičním měřítku.

Arcibiskupský palác

Barokní Arcibiskupský palác je, jak název napovídá, sídlem pražských arcibiskupů. Byl vystavěn v 17. století na místě staršího renesančního paláce. Současná podoba pochází z přestavby v 18. století. Pokud vás v průčelí paláce zaujme velký znak s hlavami ptáků, vězte, že to nejsou husy, jak by se mohlo zdát, ale labutě. Znak arcibiskupa Antonína Petra Příchovského z Příchovic se třemi spojenými labutími krky doplňuje arcibiskupský klobouk. Vnitřní prostory paláce můžete znát. Když se v Praze natáčel film Amadeus, točil režisér Miloš Forman některé scény právě tady.

Šternberský palác leží trochu stranou, až na samém okraji Jeleního příkopu. Prochází se k němu levým křídlem Arcibiskupského paláce. Je to perla českého vrcholného baroka. V 19. století něm byl zřízen útulek pro choromyslné. První svého druhu v Rakousku-Uhersku, takzvané Ernestinum.

Sousednímu Losenovskému paláci se říká také Dům U Labutí. Tento menší měšťanský palác byl ve 20. století využíván k bydlení, po druhé světové válce tu žila například rodina diplomata Josefa Korbela, otce Madeleine Albrightové, někdejší ministryně zahraničních věcí Spojených států Amerických.

Nádvoří Šternberského paláce

Západní část Hradčanského náměstí zaujímá Toskánský (nebo také Thun-Hohenštejnský) palác, jedno ze sídel ministerstva zahraničních věcí. Jeho stavbu zahájil hrabě Michael Osvald Thun-Hohenstein před rokem 1690. Dokončení se nedožil a rozestavěný palác od Thunů koupila Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská, která většinu života věnovala nákladnému zvelebování svých panství. Milovala sice luxus a přepych, byla ale oblíbená pro vlídné chování k poddaným.

Salmovský palác, budovu se třemi křídly, nechal postavit v letech 1800 až 1811 pražský arcibiskup Vilém Florentin, kníže ze Salm-Salmu. Původně se mělo jednat o luxusní bytový dům, jenž od roku 1811 náležel Schwarzenbergům. Ti jej spojili se sousedním Schwarzenberským palácem. Novodobá historie paláce vedla k jeho devastaci. V roce 2004 převzala budovu do správy Národní galerie v Praze a zrekonstruovala ji. U paty budovy stojí pomník T.G.Masaryka.

Na východní straně Hradčanského náměstí se nachází vstup do areálu Pražského hradu přes první nádvoří a Matyášovu bránu.

Spustit audio