Pražský Ungelt byl ve středověku centrem mezinárodního obchodu. Dnes je z něj klidný malebný dvůr
Pokud se někdy ocitnete v Praze a zavítáte na Staroměstské náměstí, vyšetřete si trochu času navíc a vydejte se do uličky, jen pár metrů za Týnský chrám. Tam najdete malebné místo, kterému se říká Ungelt a kde na vás dýchne hluboká historie. Dnes je tam ticho a klid, ale kdysi tam bývalo pořádně živo.
Týnský dvůr, Týn nebo Ungelt je jedním z historicky nejvýznamnějších míst v Praze. Mezi kostelem svatého Jakuba a Panny Marie před Týnem vznikl ve středověku opevněný kupecký dvorec, kde se vybíralo clo. Od zbytku města byl oddělen příkopem a zdí. Zboží všeho druhu sem proudilo z celého světa. Dnes tu stojí 18 domů, každý jiný. Dohromady však tvoří malebný a klidný kout.
„První autentickou zprávu o Týnském dvoře jako instituci pro cizí kupce máme až z roku 1251,“ říká archeolog Petr Starec z Muzea hlavního města Prahy. „Nicméně víme z archeologických výzkumů a nálezů, že Týnský dvůr fungoval mnohem dříve. Předběžně ho zatím řadíme do první poloviny 12. století. I když jsou indicie, že mohl mít nějakého staršího předchůdce. Ale to je stále předmětem bádání.“
Slovo týn znamená ohradu, ohrazené místo. Dřívější slovo otýniti tedy znamenalo ohraditi. A ohrazený kupecký dvůr býval skutečnou tvrzí, sloužící k ochraně kupců a jejich zboží. Bývala tu skladiště na zboží, koňské stáje, obydlí pro kupce, jeden z nejstarších špitálů v Praze i kostelík Panny Marie v místě, na němž stojí současný Týnský chrám.
Ungeltem muselo projít všechno zboží
Tisíce kupeckých vozů - německých, polských, ruských, uherských, benátských, nizozemských, francouzských, řeckých, arménských, tureckých i arabských - sem přivážely nepřeberné množství zboží, které uvádějí registry kupeckého dvora: kovy a nerosty (zlato, stříbro, měď, olovo, cín, jantar, ledek, sůl, síra), nářadí, příze a plátno, látky vlněné a hedvábné, kožešiny, zboží skleněné, koberce, živý dobytek, máslo, lůj, rybí tuk, olej, barvy, vosky, papír, knihy, peří, vlnu, cukr a další. Zvlášť bohatě byly zastoupeny kuchyňské potřeby a lahůdky, jižní ovoce a nápoje. Překvapující je ohromné množství ryb, říčních i mořských, sušených i uzených.
Každý, kdo překročil práh kupeckého dvora, byl pod ochranou krále, za což musel platit poplatek. Z poplatku na ochranu se časem vyvinulo povinné clo ze zboží dováženého do Prahy nebo projíždějícího Prahou, později i ze všeho zboží dováženého kamkoli do Čech. Byl zde dům, kde se vážilo a měřilo zboží a vypočítávalo clo. Při vstupu musel v bráně každý odevzdat zbraně ungeltnímu hospodáři, který také soudil případné spory. Večer zde bývalo veselo, kupci zapíjeli své obchody a vyprávěli novinky z dalekých zemí. Proto je znám také název Veselý dvůr. Největšího rozkvětu zažil Ungelt za Karla IV. a za Václava IV. Kupci zde byli velmi spokojení, mnozí se tady usadili natrvalo.
Z kupeckého dvora se stal domov chudých
Postupem času Ungelt jako kupecký dvůr ztratil význam. Počátkem 20. století se do polorozpadlého Ungeltu začala stěhovat městská chudina. Po 2. světové válce zde byla směsice skladišť, dílen, kanceláří a bytů nejnižší kategorie. V roce 1978 byl zahájen archeologický průzkum a o tři roky později rekonstrukce dvora. V roce 1996 byl Ungelt zpřístupněn veřejnosti.
Dnešní areál Ungeltu tvoří 18 domů, z nichž 12 přiléhá k vlastnímu kupeckému dvoru. Ostatní stojí po obvodě na místě původní gotické ohradní zdi. Na domech najdete stopy architektonických slohů všech dob. Většina domů má barokní fasády z doby po roce 1689, kdy Ungelt z velké části vyhořel. Původ mnohých ale sahá až na počátek 15. století. Nejvýznamnější stavbou je Granovský palác s arkádovou lodžií, jeden z nejzachovalejších renesančních skvostů Prahy. S nádhernými sgrafity a nástěnnými malbami, které představují výjevy z bible a řecké mytologie.
Východní brána Ungeltu s monogramem L je v domě číslo popisné 636 zvaném Vrbnovský (také U Štupartů). Dům proslavila kolem roku 1835 kavárna U Komárků, kde se scházeli významní čeští buditelé Tyl, Palacký, Šafařík, Rieger a další. V jižní části dvora stojí opravená původní studna. Terén románského dvora byl více než dva metry pod dnešní úrovní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
