Pražský vrch Petřín je plný zeleně a zajímavých staveb. A také úchvatných vyhlídek na Prahu

Pražský vrch by dřív známý jako Laurenziberg, tedy vrch sv. Vavřince, podle kaple, která na jeho vrcholu stávala nejspíš už od 10. století. Jeho současný název se váže k činnosti, která se kdysi na Petříně odehrávala. „Lámal se tam opukový kámen, ze kterého je postavena řada pražských staveb z 11. a 12. století. A protože latinsky se skála řekne petra, začalo se pravděpodobně právě díky tomu vrchu říkat Skála neboli Petra. A od toho pak Petřín,“ vysvětluje Jaroslava Nováková.

8 fotografií

Na vrchol Petřína ve výšce 327 metrů můžete buď vyjít pěšky anebo se nechat vyvézt lanovkou. Její dolní stanice se nachází na pražském Újezdě. Dráha lanovky měří 510 metrů a na vrchol vás doveze za zhruba čtyři minuty.

Jednoznačnou dominantou Petřína je rozhledna. Jejím předobrazem byla pařížská Eiffelovka. „Rozhledna na Petříně vyrostla v roce 1891, kdy se v Praze konala Jubilejní zemská výstava. Podařilo se ji vybudovat v unikátně krátké době, stačilo k tomu pouhých 5 měsíců a 6 dnů,“ říká průvodkyně.

Ocelová vyhlídková věž je vysoká necelých 60 metrů a na její vrchol vede 299 schodů. Její schodiště je přitom dvouramenné. Jedním se jde nahoru a druhým dolů, aby se lidé cestou nepotkávali a nepřekáželi si. Nahoru je ale možné vyjet i výtahem, a to dokonce od samého začátku.

Další známou stavbou na vrcholu Petřína je zrcadlové bludiště. I tato stavba vznikla pro Jubilejní zemskou výstavu. „Původně stála na pražském Výstavišti, kde byla jedním z výstavních pavilonů. Nechal si ho postavit Klub českých turistů. Měl představovat krásy českých zemí, po kterých turisté chodili,“ popisuje Jaroslava Nováková. Necelý rok po skončení výstavy byl pak pavilon přesunut na Petřín k rozhledně.

8 fotografií

Petřín jak plíce města

Nejstarší stavbou na Petříně je Hladová zeď. Její vznik se datuje do doby kolem roku 1360. „Nechal ji postavit Karel IV., který myslel na své poddané a chtěl jim pomoci ve složité době, dát jim práci. Vytvořena byla během necelých dvou let. Málokdo dnes ví, že vznikla jako pevnostní stavba kolem Malé Strany a také kolem části Pohořelce. Začínala na pražském Pohořelci a vedla přes celý petřínský vrch dolů svahem až k řece Vltavě,“ připomíná průvodkyně

Jaroslava Nováková, historička|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

Kromě zajímavých staveb je Petřín plný zeleně. Díky tomu se mu říká plíce města. „Na samotném vrcholu Petřína nedaleko Štefánikovy hvězdárny najdete tak zvanou Růžovou zahradu, ve které roste mnoho druhů růží, a to nejenom v samotném Rozáriu, ale i v malé přilehlé části zahrady, kde jsou vidět i krásné úpravy kamene, jeho využití a zasazení do cestiček.“

Na Petříně byste našli i vinici, která je dnes ovšem velice skromná oproti původnímu využití Petřína. Ten byl totiž kdysi především viničním vrchem. Kromě toho tam roste i spousta ovocným stromů, které na jaře nádherně kvetou.

Vzhledem k tomu, že je Petřín kopec, nabízí i překrásné výhledy na Prahu. „Ty jsou pro Petřín opravdu typické. Z Petřína je v podstatě vidět celé město. Samozřejmě především to historické jádro Prahy, tedy věžičky malostranských kostelů, a na druhém břehu řeky Vltavy pak věže mostecké a staroměstské, včetně Týnského chrámu. A také pozlacená zahrádka na střeše Národního divadla, nově opravené Národní muzeum a spousta dalšího,“ popisuje Jaroslava Nováková.

Jaké byste na Petříně našli další zahrady? Jaké na jeho svazích stojí sochy a proč se o vrchu mluví jako o nacucané houbě? Poslechněte si vpořadu Tady to znám.