Před 65 lety vyfáral z dolu Mayrau na Kladensku poslední kůň. Psal se listopad roku 1957

4. listopad 2022 16:00

Přesuňme se o 65 let zpět, do doby, kdy byl kladenský revír významným dodavatelem uhlí u nás. V dole Mayrau tehdy ukončili svoji pracovní kariéru poslední koně, kteří tam tvrdě pracovali. Pomáhali havířům přímo hluboko pod zemí, tahali vozíky s uhlím nebo s traverzami. V šachtách žili i řadu let. O jejich práci se zajímal reportér Radek Duchoň.

"Když už Rusové lítali v roce 1957 nahoru, tak tady pod zemí ještě pracovali důlní koně. V tom 57. roce vyndali zespodu poslední," vysvětluje dřívější havíř, dnes průvodce v muzeu v bývalém dole Mayrau, Miloš Koudela.

Jaroslav Kmodras - důlní kůň v Mayrau

V jednom z objektů bývalé šachty, odkud koně havíři dolu pod zem dostávali, popisuje průvodce (podle vzpomínek pamětníků) jejich náročnou cestu pod zem:

"Když dávali koně dolů, dostali havíři flašku rumu.

Já říkám dědo: 'Neříkej, že jste ji dali tomu koňovi.' Odpověď: 'Museli jsme!'

Oni ho tím oblbli, on tam nacouval a oni mu to podkopli. Kůň si do té klece vlastně sedl, jinak by se tam nevešel."

V podzemí byli koně i 15 let v kuse

Náročnou prací trávili důlní koně pod zemí řadu let. Jejich cesta nahoru i dolů byla tak náročná, že by horníci při jejich dopravě každý den neměli čas na vlastní těžbu. Koně měli proto v šachtách své osvětlené stáje a zůstávali pod zemí řadu let.

"Byli tam třeba 15 let. Samozřejmě, když bylo koni ouvej, tak ho vyndali. Ale jinak za ním jezdil dolů doktor i kovář a vozilo se mu žrádlo, takže oni se tam špatně neměli."

Jaroslav Kmodras - důlní kůň v Mayrau

Podle Miloše Koudeli se prý horníci o koně v dole starali velmi dobře, rozmazlovali je a nosili jim dobroty i z domova. Každý kůň totiž pracoval se svojí partou horníků, takže byli kamarádi.

Množství koní, kteří v dole pracovali, se v čase lišilo, jednu dobu to zde bylo i 20 zvířat. Když šachtu opustili, dožívali velmi často ještě při práci na polích. Poslední důlní kůň vyfáral z dolu Mayar v listopadu před 65 lety.

Důlním koním se také říkalo čtyřnozí havíři. Začali se používat v době, kdy se prodlužovala délka šachet. V Českých zemích se první zmínky o koních v dolech objevily v polovině 19. století. Tito koně měli velkou cenu, dostávali proto špičkovou péči i prémiové krmení. Přesto byla jejich úmrtnost kvůli těžké práci vysoká. Mnoho koní uhynulo už při stresující cestě do podzemí. Po několika letech práce v dole odcházeli koně do výslužby. Často ještě potom pracovali jako tažní koně na polích a byli vysoce ceněni. Předčili většinou svým výkonem běžné tažné koně.

autoři: Radek Duchoň , JMys
Spustit audio