Před vystoupáním na rozhlednu na Děčínském Sněžníku od ní dostane každý návštěvník klíč
Rozhledna Sněžník, která stojí na stejnojmenné stolové hoře nad Děčínem v Ústeckém kraji, vypadá jako spanilá šachová figurka. Původně byla určena pro geografické měření triangulačních bodů na žádost Rakouska, Saska a Pruska. Sloužila ale i pro meteorologická měření. V roce 1936 se profesoru Fäberovi na Sněžníku poprvé na našem území podařilo zachytit televizní signál z Berlína, kdy bylo z berlínského vysílače přenášeno dění z olympijských her.
Na nejvyšší stolové hoře v naší se ve výšce 723 metrů nad mořem tyčí 33 metrů vysoká rozhledna Sněžník. V okolí hory se mísí proudy vzduchu až od Severního moře, a tak se tomuto místu pro jejich blahodárné účinky často říká Větrné lázně.
Honosnou kamennou věž začal na Sněžníku v roce 1863 podle projektu drážďanského architekta Hänela budovat hrabě František Antonín Thun. Splňovala požadavky nejnáročnějšího estéta, byla zdobená pseudogotickými prvky na okenních římsách, cimbuřích i lomených okenních obloucích. Kvůli její stavbě byl otevřen i nový lom.
Rozhledna na Děčínském Sněžníku je dnes technickou památkou. V roce 2016 prošla kompletní rekonstrukcí za tři miliony korun. Sněžník navíc přitahuje i filmaře. Třeba v roce 2003 na něm Jan Svěrák natáčel pohádku Tři bratři.
Rozhlednu navštíví ročně tisíce turistů jako jedno z nejkrásnějších míst Českého Švýcarska. Pozoruhodný je přitom i samotný vstup na věž. „Každý, kdo navštíví Děčínský Sněžník, musí zajít nejprve do bufetu u rozhledny, kde si koupí vstupenku a dostane klíč od rozhledny. Sám si ji pak odemkne, za sebou zamkne, vystoupá na ochoz, kde si prohlédne nádherné výhledy a při opuštění rozhledny ji zase zamkne a klíč vrátí obsluze bufetu,“ popisuje nezvyklý systém návštěvy průvodce Libor Teplan.
Z ochozu rozhledny je možné přehlédnout město Děčín, České středohoří, Labské pískovce, Krušné hory, Milešovku, Říp i části sousedního Německa. A zahlédnout je prý možné i věže drážďanských kostelů. Rozhledna na Děčínském Sněžníku je otevřená od dubna do října denně od deseti do sedmnácti hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.