Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 26. ledna 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Jako každý všední den i dnes vám nabídnu rozhovor na aktuální témata. Pozvání přijal profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Buďte vítán, dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Dobré ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit chceme například o proměnách školství. Jakou váhu má ve společnosti slovo vědců a intelektuálů. A jaké důvěře se těší univerzity a odbornost vůbec. Přeji nerušený poslech. Nikdy bychom neměli přestat zkoumat. Na konci všech bádání se dostaneme na začátek a konečně ho pochopíme. To jsou slova Thomase /nesrozumitelné/, eliota, nositele Nobelovy ceny za literaturu, které, které uvádějí vaše webové stránky, pane profesore Zimo. Vy jste nikoliv na konci bádání, nýbrž na konci druhého a posledního rektorského mandátu. K jakému poznání jste dospěl po těch osmi letech v čele nejstarší a největší vysoké školy, univerzity v České republice?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak došel jsem k poznání, že univerzita je ještě více složitější organismus, než jsem si myslel na začátku. A na univerzitě od studijních let působím od roku 1984. Takže docela, docela dlouho. Člověk pochopí, nutnost dialogu, hledání, hledání konsenzu mezi různými proudy, které na univerzitě jsou. Protože univerzita je uskupení lidí o více než 60 tisíc s různým bych řekl zaměřením, různým vnímáním světa. Jsou zde kolegové zaměření na informatiku, teologii, medicínu, právo, pedagogiku. A poznáváte, že vlastně lidé z těchto oborů a z dalších, kterých je na univerzitě pěstováno několik, několik stovek. Tak jsou určitým způsobem zaměření, koncipování mentálně, společensky určitým způsobem jinak. A ta role rektora je, jako když řídíte velký symfonický orchestr, který a vaším cílem je, aby ten orchestr zněl harmonicky. Takže možná tu funkci opouštím ještě s větší pokorou, než jsem mít před osmi lety přebíral.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To mi zní, když popisujete vlastně ten organismus, tu rozmanitost univerzitního prostředí, že bychom to mohli přirovnat i jako ke společnosti. Ostatně řekl jste, že mimo jiné se ukázala nutnost dialogu, konsensu. To bychom klidně mohli, ale nechci vám nic podsouvat, pane Zimo, vztáhnout i na veřejnost, na společnost?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak určitě ano. Tak univerzita je, je obrazem společnosti. Protože univerzita žije, komunikuje se společností, jak jsem zmínil, je to velké společenství lidí. To je větší okresní, okresní město. Lidé s různým, z různých konců nejen České republiky. Ale více než 100 zemí světa, což samozřejmě univerzitním prostředí, ale i společnost obohacuje komunikace s našimi sousedy, zahraničními partnery. A to, co já se vždycky snažím a snažil jsem a snažit i do budoucna budu, hledat to, co nás spojuje než to, co nás rozděluje. A jak se někdy také říká úředníkům, že nepotřebuje hledat to, proč nějaká věc nejde udělat. Ale je třeba hledat to, tu cestu řešení, která bude ku prospěchu většiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na kolik se vám podařilo realizovat vaše vize? S čím jste vlastně do toho šel?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak šel jsem do volby před osmi nebo dá se říci osmi a půl lety s tím, aby univerzita se otevřela, otevřela více světu. Více, více naší společnosti, aby své poznatky uváděla, uváděla do společnosti, do každodenního života. Aby jsme patřili mezi prestižní, prestižní univerzity na světě. Aby studenti měli i učitelé měli, měli dobré zázemí. A řada věcí, řada věcí se naplnila. Pokud budu hovořit o té, o tom transferu technologií, jak se tomu odborně říká. Respektive řečeno, lidsky je to to, co vymyslíme tak, aby mohla společnost užívat nebo každý jednotlivec. Založili jsme nejprve společnost s ručením omezením. Část University Innovation Praha, kterou jsme v loňském roce transformovali na akciovou společnost. Kdy tato společnost nejenže uvedla Charles Games, hru Atentát 1942. Věci kolem nanovláken, ale společnost /nesrozumitelné/, kde Univerzita Karlova vlastní 24, 25 %. Tak významně pomohla při pandemii covid. Protože zhruba asi čtvrtina testů v České republice PCR testů, právě pochází od této společnosti. Což je ukázka toho, že ten akademický výzkum je potřebný a pomáhá společnosti. Pokud jsme u toho otevření se, otevření se světu, konala se celá řada výstav, akcí pro veřejnost. Založili jsme juniorskou univerzitu. Rozšířili jsme aktivity našich absolventů a přátel univerzity a do zahraničí. Navázali jsme tři klíčová strategická partnerství s univerzitou Sant Andrew ve Skotsku, s univerzitou v Curychu a s univerzitou /nesrozumitelné/, v Sydney. Ale to, co bych řekl návrat k těm kořenům a přáním Karla IV. Bylo, abysme stáli po boku Oxfordu a Sorbony, tak teď stojíme po boku Sorbony, Heidelbergu, Kodaně a Milána a Varšavy jejich univerzit. V evropské univerzitní alianci For you plast, kterou jsme, kterou jsme založili. A která věřím, že do budoucna přinese nové poznatky. Obohatí studijní programy, které vzájemně budeme sdílet a už sdílíme pro naše studenty. Takže to je několik příkladů. A také, také se něco nepovedlo. Myslel jsem, že budeme mít jednotný, jednotný ekonomický systém. To se dosud nepovedlo. My jsme to několikrát chystali a věřím, že to se v následujících několika letech povede. Myslel jsem si, že některé, některé stavební projekty už budou třeba aspoň v základní, v té hrubé stavbě. Jako je Kampus /nesrozumitelné/ 2 v Hradci Králové. Ale ten je teď vložen do programu národního programu obnovy. Podobně je tomu s Albertovem, kde jsem myslel, že už také bude alespoň jáma, založena stavba. Ale je to vloženo do také programu, Národního programu obnovy. Takže věřím, že se tam začne brzo, brzo stavět jako v Hradci Králové a v Praze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje rektor Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima. V Karolinu jste loni uložili měděnou pamětní schránku pro budoucí generace. Jaký je, pane Zimo, vaše poselství alma mater po osmiletém mandátu rektora či lépe řečeno, poselství pro vaši nástupkyni profesorku Milenu Králíčkovou, historicky první ženu ve vedení Univerzity Karlovy. Právě dnes ji jmenuje prezident Miloš Zeman.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak to co, to co řeknu Mileně bude to, aby naslouchala, aby vedla dialog, ale to, co je pak při tom rozhodování, nakonec jste sám opuštěn, protože vy musíte na konci rozhodnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste ten dirigent.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
A vy jste ten dirigent a vy musíte na konci rozhodnout. A je důležité, je poslouchat a radit se s kolegy. Jak já říkám, kteří jsou chytřejší než vy. Protože vás to obohatí a je třeba mít i vnitřní kritiky, o kterých víte, že to myslí dobře. Pokud máte kolem sebe jenom houf lidí, kteří vám přitakávají, tak propadnete sebeklamu, že všechno umíte. Což není nikdy pravda. A není to dobré. Takže je třeba naslouchat lidem zkušeným, moudřejším než jste vy. Je třeba od nich si brát rady. Ale říkám, ve finále jste na to rozhodnutí sám a opuštěn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přidám s dovolením jednu osobní vzpomínku na naše první setkání v Jak to vidí před studiem rozhlasovým jsem se vás, pane Zimo, zeptala, jestli je pro vás ten vysílací čas půl deváté optimální. Protože jsou i hosté v Jak to vidí, kteří by nejraději přišli pozdě večer, takříkajíc noční sůvě. A vy jste mi řekl, paní redaktorko, kdepak brzy. Toto je od rána už můj čtvrtý termín. Chci se zeptat, jak plným bude nadále váš diář, pane Zimo? Vím, že na univerzitě zůstává, stejně tak na Ústavu lékařské biochemie, laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který vedete.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak víte, když je člověk od rocku 90 zvyklí chodit na ústav v 7 hodin, tak už to asi měnit nebudu. A bude to ráno na ústavu, pacienti, výuka. Teď tam chystáme nějaké určité změny v kurikulu, v kurikulu na ústavu a některé nové výzkumné projekty, které jsou v Národním programu obnovy a podobně. Takže bude to taková návrat zpátky více k té vědě a výuce, protože tu výuku jsem vlastně omezil, dá se říct skoro k nule. Jen jsem občas, občas chodil zkoušet. Takže ten můj den bude začínat ráno kolem té, té sedmé hodiny. Pak samozřejmě mám nějaké, nějaké přednášky u nás i v zahraničí. Chci navštívit některé, některé kolegy a přátelé po České republice. Což jsem odkládal mnoho let. A pak samozřejmě se přesunu podle potřeb a jednání na Univerzitu Karlovu, kde budu samozřejmě k dispozici paní, paní rektorce z hlediska samozřejmě věcí, které se v minulosti odehrály ve věcech, které samozřejmě budu mít nějaké úkoly od ní, se kterými bude chtít pomoct. Takže pak nějaká jednání po Praze a večer třeba až se ta doba bude tak chodit se do divadel, setkávání s přáteli. Takže je takový můj, můj program. A chci říkat, chci se teďka, říkám, sliboval jsem hodně přátelům, kamarádům, že se za nimi podívám, až budu, budu moci. A teďka trošku ten program se mi zvolení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zvažujete kandidaturu na prezidenta?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Paní redaktorko, včera touto dobou byste byla třetí člověk, který by se měl ptal. Dneska jste první, protože jsem seděl na ústavu jenom s paní primářkou a paní sekretářkou. Řada lidí se mě na toto ptá a vážně, vážně o tom uvažuji. A jak jsem říkal, bavím se o tom lidem, s lidmi, který, kterých si vážím, který jsou moudřejší než já nebo zkušenější. A vážně o tom uvažuji, protože věci, které samozřejmě se dotýkají každého z nás, vzdělání, zdravotnictví, zdraví, ale i zdraví společnosti mě mě trápí. A také, také to, že naše společnost je hodně rozdělená. Jak už jsem říkal na začátku. Vždy jsem se snažil a budu se snažit, aby ta společnost byla, se spojovala a hledali jsme to, co nás v naší zemi spojuje a nikoliv co nás rozděluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Po vašem opětovném zvolení akademickým senátem na podzim 2017 jste mimo jiné řekl, že vzdělaný člověk je méně ovlivnitelný jakoukoliv demagogii a různými extrémními názory, kterých jsme v naší společnosti bohužel čím dál častěji svědkem. Pane Zimo, jak vnímáte i po zkušenosti vlastně jako manažer, mohli bychom říct v čele Univerzity Karlovy právě roli vzdělání? Jak se proměnilo konkrétně vysoké školství během těch osmi let? Co jste vypozorovat?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak nejen vysoké školství, ale i naše školství se za ty roky, za ty roky změnilo. Řekl bych, že ty největší změny jejich jsme svědkem, jsou poslední dva roky, kdy se výuka a řekl bych až zbytečně moc přesunula do těch distančních forem. Bylo tady řada uzávěrů škol. A to si myslím může na mladé generaci zanechat, zanechat následky. Ani ne tak možná v tom, v té materii vzdělávací a rozsahu toho vzdělávání. To se dá vždycky dohnat, ale, ale v těch, v té sociální komunikaci, dovednostech jsme svědky nárůstu závislostí u dětí a poruch samozřejmě i těch komunikačních. Takže to tady vidím to, to, co vlastně tu spolu ty děti a mládež může a poznamenalo nemůže, ale poznamenalo. Protože člověk je tvor společenský a potřebuje se, potřebuje se setkávat. A to u nás tedy ty uzávěry těch škol byly, byly dlouhé a ty následky se s nimi budeme vyrovnávat mnoho, mnoho let. Přišly samozřejmě nové formy vzdělávání. Jsou to elektronické kontenty. Na některých třeba spolupracuje Univerzita Karlova s Koryntem a dalšími. Protože vždycky, když se profesionálně připraví ty předměty, zejména přírodovědné, zeměpisné a matematické, chemické pokusy. Tak to můžete jaksi lépe těm studentům, studentům ukázat. Než, když to bude každý jednotlivý učitel, učitel si připravovat. A ten už si to může, bych řekl přidat takové ty vychytávky, vychytávky jeho. Takže tento přesun je jednoznačný. Studenti jsou, bych řekl na těch vysokých školách více, více otevření, více kritičtí. Což je správné a mladé, mladé generaci to, to přísluší. Takže to vzdělávání se změnilo. Mění se teďka /nesrozumitelné/ 21, který vznikl při Univerzitě Karlově. Připravuje teďka vlastně nový koncept maturit, o kterém se teďka, teďka jedná. Je to i jedna z priorit pana ministra Gazdíka. Takže i samozřejmě ty věci, na které jsme byli, byli zvyklí po desetiletí, se také určitým způsobem změní, aby reflektovaly potřeby doby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem šlo podle vás nějak jinak řešit ten přechod na distanční výuku v době pandemie? Zejména v tom vlastně nejkritičtějším období. Jak jinak to dělat?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Já bych řekl, že u nás ty opatření byla dlouhá. Takže je to spíše otázka té, té délky. Dneska, když jsem poslouchal ráno v rádiu, že ředitelé budou moci vyhlašovat 10 dní ředitelská volna a podobně. Tak to už můžeme jako jít všichni domů. A když se podíváte na určitou statistiku, tak samozřejmě, že někdo v okolí dítěte vyšší, když i v té třídě máte 30, 35, tak samozřejmě k tomu Omikronu, Omikronu přilne. A teď se ale podívejme na, na ty dvě stránky. Tak na jedné straně máme populaci, která je dvěmi dávkami proočkovaná, bych řekl velmi dobře. Tam máme ty čísla vysoká. Takže učitelé jsou chránění. Senioři jsou chránění. Na straně druhé máme děti, kdy samozřejmě to očkování je možné, pro tu bych řekl tu generaci mládeže, u těch dětí, dětí se s tím začíná. Ale pokud se podíváme, tak ty následky po covidu u dětí, ať tedy ty fatální, kterých bylo jen naštěstí jen velmi málo, tak i ty postcovidové syndromy jsou to desítky. A máme tady 1,5 milionů dětí, možná víc, možná míň. Takže je tady vždycky zvažovat ty, ty rizika, která jsou. Pokud budeme nějaké i do budoucna infekční onemocnění horních cest dýchacích, s ním takto reagovat, tak de facto tu generaci dětí zničíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled rektora Univerzity Karlovy a biochemika Tomáše Zimy. Už to bude 2 roky. Víme, že takový ten pozdrav, buďte zdráv, není pouze jakási zdvořilostní formulka. Pane Zimo, změnila pandemie koronaviru právě pohled veřejnosti, společnosti na práci zdravotníků, na náš přístup, péči o naše zdraví ale i vztah pacient - lékař?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Já bych řekl, že vztah pacient lékař byl a je, většinou je vždycky dobrý. Je to otázka vzájemného respektu, pomoci, hledání blaha proto pacienta. Na straně druhé společnost si uvědomila, že zdravotní péče a práce lékařů, sester, laborantů, pomocných pracovníků, těch všech, kteří ve zdravotnictví působí i v tom integrovaném záchranném systému. Kde je to ta komplexní, komplexní akce. Takže je na velmi dobré úrovni. Poskytování péče bych řekl na celém území České, České republiky. Samozřejmě občas jsou nějaké výkyvy, ale ten systém je, je velmi robustní a tu pandemii zvládl díky té struktuře na straně jedné a hlavně zejména díky obětavosti těch zdravotníků. Takže to si myslím, ta společnost uvědomila tuto roli i tu těžkou práci, práci zdravotníků. Ale je si třeba uvědomit, že péče o pacienty na jednotkách intenzivní péče a s jinými onemocněními, je stejně náročná. Že jako, když tam leží pacient s covidem, tak pokud tam leží pacient s jinou nemocí a je v bezvědomí, tak vyžaduje stejnou jaksi tu péči, která je. Takže na to je si třeba uvědomit. Na druhé straně, což je bych řekl smutné a lékaři na to, na to upozorní ze všech stran. Už bych řekl skoro rok a půl. Je, že řada občanů vlastně přestala docházet na preventivní prohlídky, preventivní programy. Často bych řekl v uvozovkách ze strachu toho, aby v nemocnici nebo u lékaře, abych nedostal covid, tak často zanedbali, zanedbali příznaky a nacházíme a do nemocnice dochází často pacienti v pokročilých stadiích třeba nádorového onemocnění nebo zanedbaných jiných onemocnění, které pak samozřejmě mají horší prognózu pro toho pacienta. Z hlediska systému jsou většinou i nákladnější. Takže já bych chtěl tady apelovat, aby, aby naši spoluobčané, co nejdříve, pokud nebyli, šli na preventivní prohlídky. Jsou tady screeningové programy, karcinom prsu, kolorektální karcinom, vyšetření krve ve stolici. Řada dalších programů prostě. Ty symptomy, které na začátku mohou být velmi, velmi nepatrné, mohou signalizovat velmi závažné onemocnění. A pokud to podcení člověk na začátku, tak je to, vždycky může být pak horší. Takže choďte na preventivní prohlídky co nejdříve. A jak říkám, teď ta, ta vlna toho covidu je samozřejmě, má své fatální důsledky. Ale i z hlediska těch čísel, pokud se podíváme, tak v nemocnicích končí zanedbatelný počet pacientů, což je dobře. Je to dáno také díky očkování. A je třeba chodit i s jinými nemocemi za lékaři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Důležité tady bude také, aby se, ona se postupně teda obnovuje vůbec komplexní ta celá péče. Protože, jak víme v různých fázích byla odkládána, byly odkládány akutní, teda neakutní operační zákroky a vlastně spousta ordinacím nefungovala kvůli důsledkům pandemie. Takže to, to je také asi /souzvuk zvuků/.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Je to jeden důvod, ale teďka pokud se podíváte na ta čísla tak myslím, bylo včera asi 40 000 pozitivně testovaných. Je třeba říci, že pozitivně testovaný člověk není nemocný. Abyste měli nemoc, musíte k tomu ještě nějaký příznak. A druhá věc je ta, že do nemocnic byla asi přijato asi 80 lidí. Takže ty nemocnice teď je asi nemocných 1800 pacientů. Což při té robustnosti systému je, je zanedbatelné, zanedbatelné číslo. Takže teď ta péče není omezována. Samozřejmě ta rizika u té zdravotní péče jsou tak, že i zaměstnanci, i zdravotníci mají třeba děti, které spadnou do karantény nebo jejich partnerky, partneři. Takže to jsou samozřejmě věci, které, které jsou. Já se domnívám, že i Česká republika brzy půjde tím trendem, kterým jde Anglie. Teď je debata ve Francii, ve Španělsku, že prostě covid bude jedna z respiračních nemocí, která je, proti které máme léky. Proti které je, je očkování. A prostě také nemáme, nemáme čísla, čísla na internetu, kolik pacientů dneska u nich bylo diagnostikováno nádorové onemocnění a kolik jich zemřelo. Takže prostě budeme si muset s tím jaksi vyrovnat. A jak říkám, je to zase díky vědě, pokroku, protože byly vyvinuté nové typy vakcíny. Vakcína i na tom bych řekl klasickém principu ve velmi rychlé době a to je zase, bych řekl úspěch vědění lidí z akademické sféry z univerzit, z inovativního průmyslu a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mají velkou váhu ve společnosti slova vědců právě i lékařů?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Já se domnívám, že ano. Bylo tomu taky i po stoletích. Ve středověku se panovníci chodili, chodili radit, radit s univerzitními profesory. Třeba i při poslední cestě Karla IV. do Paříže. Tak se setkal s mistry pařížské Sorbony, na které byl, byl vychováván v dětství. Takže to je řada moudrých politiků, komunikuje s akademickou sférou velmi dobře. Jak jsem řekl, samozřejmě univerzity jsou místa, kde se vede kritická diskuze. To se samozřejmě někdy promítne i do, do té diskuze v tom mediálním prostoru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pane Zimo, co se týče jaksi zdravotnictví, bude dostatek lékařů, kteří nás ošetří? Narážím na v podstatě chronický problém, které, který není jenom v České republice, a to je nedostatek zdravotnického personálu. Jsme schopni zajistit ty dostatečné kapacity?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak i díky vládnímu programu, který začal před několika lety, který navýšil finanční prostředky pro lékařské fakulty. Tak lékařské fakulty všech čtyř univerzit, kde jsou, zvýšil počty studentů. Takže ten nárůst samozřejmě se projeví, projeví za několik let. A já věřím, že se s tím nějakým způsobem vyrovnáme. Samozřejmě určitá migrace lékařů je a byla. Ten nedostatek lékařů je i v jiných zemích, jako je Německo, jako je Itálie a podobně. Takže není to jenom problém České republiky. A věřím, že se to dá, dá zvládnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje rektor Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima. Děkuji za váš čas a za vaše postřehy a přeji vše dobré, i ve vaší nové pracovní etapě. Mějte se hezky, na slyšenou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Děkuji vám a hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu dvojka, přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.