Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 27. dubna 2022

27. duben 2022

Jak to vidí emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, v pravidelném čase je tady reflexe aktuálního dění. Mým hostem je profesor Tomáš Zima, emeritní rektor Univerzity Karlovy, dobrý den, vítejte.

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Hezké slunné ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řeč bude například o významu vzdělání, o důsledcích odlivu mozků i také o akademickém prostředí a dezinformacích. Přeji nerušený poslech. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vytvořilo speciální portál k problematice Ukrajiny. Školy i veřejnost na něm najdou veškeré potřebné informace včetně metodik a kontaktů. Jak se, pane profesore, rezort podle vašich informací, zkušeností vypořádává s tím náporem žáků a studentů z Ukrajiny?

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Já bych řekl, že rezort školství, ale i samozřejmě třeba zdravotnictví, které bych řekl, jsou v takové té první linii, se s tím vypořádávají v té akutní fázi, která vlastně teďka je velmi dobře. Děti buď jsou integrovány do, do tříd a škol, které probíhají, je řada programů, do které, do kterých se samozřejmě ty instituce hlásí o finanční podporu, a to od to těch základních až po školy, školy vysoké. Česká veřejnost projevila velkou míru, míru solidarity a pomáhají lidé různými, různými formami. My jsme vytvořili nebo podílel jsem se na vytvoření nadačního fondu děti Ukrajiny, kde běží asi 12 tříd ukrajinských dětí základních školy, kde jsou vychovávány v ukrajinštině samozřejmě i s psychologickou podporou i s výukou, s výukou češtiny a samozřejmě uvidí se pak po prázdninách, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině, kolik dětí zde, zde zůstane a tam samozřejmě už to bude řádná školní výuka tak jak, jak by měla mít, takže resort se s tím vyrovnává, vyrovnává dobře a je otázka samozřejmě i té, i té dlouhodobé vlastně péče, péče o ty děti, protože jsou děti velmi, velmi citlivé. Řada z nich odcházela se svými blízkými s igelitovou taškou, s batůžkem a jejich třeba otcové zůstali na Ukrajině. Řada z těch dětí zažila bombardování a válečný konflikt, což si my tady ani neumí představit, jak to vypadá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou máte, pane profesore, odezvu třeba od některých žáků nebo, nebo dětí z Ukrajiny? Už přece jenom jsou tady, třetí měsíc běží.

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Já bych řekl, že ta odezva je, je pozitivní, protože většina, říkám, když mluvím o většině, tak 95, 98 8 % lidí si, si váží pomoci, které se jí od naší, naší společnosti a země dostává. Otevřela se samozřejmě celá řada i možností i využití, které, které tady je, kdy jsou různé slevové programy, akce do muzei, zoologických zahrad, kulturních představení a takže to samozřejmě ty, ty děti obohacuje a samozřejmě poznali řadu svých vrstevníků z České republiky a je tady samozřejmě velká výhoda, že oba dva jazyky jsou, jsou si relativně podobné a blízké a děti jsou velmi talentované na to se i rychle třeba na to adaptovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to svým způsobem takový zátěžový test, když se podíváme vlastně na Ukrajince v České republice, kteří prchli před tou ruskou agresí, zátěžový test fungování našich systémů, struktur, když hovoříme o školství, ale vy už jste připomněl i zdravotnictví, tak vlastně jak pedagogové, tak pracovníci tohoto druhého sektoru si vlastně stěžovali na podstav, na neodpovídající finanční ohodnocení a nyní mají o desetitisíce žáků i pacientů navíc.

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Tak je tady otázka zejména v té péči o děti, kdy nedostatek praktických dětských lékařů a lékařek je v České republice chronický, tak to je samozřejmě dlouhodobě může být velký problém. Je zde otázka samozřejmě i řešení a určitého využití občanů Ukrajiny, kteří jsou v České republice nebo také prchli a získali ta, ta dočasná povolení k pobytu, kdy samozřejmě jsou mezi nimi učitelé, jsou mezi nimi lékaři, lékařky, tak jejich jaksi postupné začlenění do toho systému, protože mohou pomáhat ne jen třeba s překládáním, ale samozřejmě mohou pak i některé ty činnosti, pokud splní podmínky výkonu toho povolání na našem území, tak mohou jaksi, jaksi působit a pomáhat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě tady je i otázka, zda budou moci Ukrajinci při své práci v České republice využít i svojí kvalifikaci.

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
To je, to je jistě potřebné a myslím si, že za určitých podmínek a samozřejmě splnění těch požadavků, které jsou na regulované profese, což je třeba profese zdravotní sestry, profese lékaře, stomatologa, zubního lékaře, tak je samozřejmě třeba, třeba na to hledět a na straně druhé nebýt tak úplně jaksi dogmatický, někdy jak se snažíme v některých situacích být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Po internetu se šíří reportáž ruské státní televize, omlouvám se, Russian Today o údajné ruské studentce Lize, kterou měla vyhodit, tak ještě jednou, omlouvám se, Univerzita Karlova a ověřovna serveru iRozhlas zjišťovala fakta, oslovila fakultu sociálních věd a taková studentka neexistuje.

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Tak je to typický fake news, lživá zpráva, o které samozřejmě my jsme věděli, protože se to začalo šířit v pondělí. Studenti jsou na univerzitě z více než 100 zemí, 100 zemí světa. Univerzita Karlova a i jiné české vysoké školy jsou, jsou otevřené, otevřené studentům všech národností. V minulosti jsme podporovali a podporujeme běloruské studenty, kteří utekli po volbách v Bělorusku. Samozřejmě tady se vytváří celá řada programů na podporu ukrajinských studentů. Jsou tady lidé i z jiných zemí, kde jim hrozí perzekuce, takže toto je prostě klasický, klasická lživá zpráva. Bohužel to, co s čím se setkáváme a nejenom v této jaksi, jaksi situace je, že je celá řada zpráv v tom elektronickém prostoru, které jsou neověřitelné, nebo které jsou zavádějící a jsou, jsou polopravdami. Jsou to lidé, nevím, jaký, jaký z toho mají samozřejmě zájem nebo profit, tak tady je to samozřejmě pomluva České republiky a naší univerzity v té situaci toho konfliktu na Ukrajině, ale řadu těch zpráv si ten občan nemůže, nemůže ověřit a můžete dát zprávu, když teďka řeknu, tak řeknu, vidíte tady v rozhlase svítí červené světlo, asi špatně mluvím. A je pravda, že tady svítí červené světlo, které signalizuje, že jsme v éteru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
A vidíte. Takže je to, je to bohužel smutné v tom, že média nemají a ti lidé, kteří ty zprávy vytvářejí určitý svůj jaksi vnitřní mravní imperativ, čím by neměli lidi strašit, vyvolávat paniku. Ono někdy, když se podíváte na ty zprávy, tak vlastně vidíte jenom lidská neštěstí a utrpení od dopravní nehody v Kolumbii, která nevím, jaký přínos má pro informování občana České republiky, nevím jestli v Kolumbii píší o dopravní nehodě u Žatce a podobně, ale také by ty média měly přinášet i něco pozitivního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké dopady bude mít na ukrajinskou společnost a můžeme to vztáhnout vlastně na jakoukoliv společnost v podobné situaci, jakou prožívá Ukrajina, odliv lidí, odliv mozků?

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Samozřejmě vždycky u toho válečného konfliktu nebo v nedemokratických zemích a podobně, tak lidé utíkají do zemí, které jim vytváří pro to podmínky, které jsou svobodné. Zažili jsme to samozřejmě v exodu židovské, židovské komunity po Mnichovu. Zažili jsme to po únoru 48, po srpnu 60, 68. Takže máme s tím i vlastní zkušenosti, že řada lidí prostě z té země, kde není demokracie, tak jdou tam, kde mohou, rozvinout svůj talent. A to samozřejmě tu zemi, zemi ochuzuje. Jaksi tu obecnou společnost světa to neochuzuje, protože ten člověk své nadání a talent uplatní někde jinde, pokud je to výzkumník, přijde na nějaký jiný, na objev v jiné zemi, který opublikuje a přinese to jaksi prospěch pro společnost celkově, ale, ale tu zemi to ochudí a samozřejmě řada lidí, kteří se třeba na tu Ukrajinu nevrátí, tak tu ukrajinskou společnost chudí a bude to víceméně složitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje prof. Tomáš zima, emeritní rektor Univerzity Karlovy. Už od září 2024 by měly první základní školy učit podle nových rámcových vzdělávacích programů, což odstartuje největší změnu v systému českého školství za poslední desetiletí. Ministerstvo zatím představilo jen návrhy těch hlavních směrů revize. Kudy se bude ubírat to základní školství, co zatím víme?

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Tak vždycky po určité době je, je potřeba, podívat se na potřeby společnosti, které od školství má. Samozřejmě jsou takové neměnné pravidla od reforem a povinné školní docházky od 18. století. To znamená, číst, psát počítat, to zůstává samozřejmě jako bych řekl neměnné. Ale pak je to pohled a potřeby té společnosti. Jistě otázka, otázka informatiky třeba, otázka finanční gramotnosti a dalších dovednosti. Ale i teď vidíme, že jak dříve byl předmět branná výchova a podobně. Nějaká připraveno společnosti na nebezpečí by samozřejmě také měla mít určitý svůj možná i větší prostor v osnovách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vrátil byste to v nějaké formě?

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Já se domnívám, že je to potřeba, potřeba vědět, jak se orientovat, jak poskytovat první pomoc a některé základní dovednosti, určitě ne v tom rozsahu, jako byl dříve, ale prostě tu povědomou informace by, by občan měl mít a řada, řada zemí tyto dovednosti a znalosti těm studentům, studentům předkládá. Pak je to otázka, otázka rozsahu jednotlivé, jednotlivých výuk. Nedávno jsem hovořil se studenty, se studenty na gymnáziu a oni mě a bavili jsme se o že by třeba chtěli chodit do laboratoře a něco dělat. A zjistili jsme, že vlastně dny dny v týdnu mají odpolední výuku. A já, když se zavzpomínal, tak my jsme měli odpolední výuku 2×. A samozřejmě měli jsme výuku, já nevím, do půl druhé, ale odpoledne jsme měli jenom 2×, 2× v týdnu. Mně někdy přijde, že ta výuka extenduje, protože každý ve svém oboru chce tam jaksi vložit vše nové, co je a trošku se zapomíná, že by se někdy mělo zase něco, něco proříznout. A to já očekávám, že ta nová reforma nepůjde zejména tím extenzivním způsobem, jako to často bývá, ale že se zaměří na to podstatné, co říkám, co musí člověk umět ve 2 hodiny ráno. A pak samozřejmě ty nové znalosti, ale že to není to kupení, ale také odstraňování toho, co je překonané, nebo to, co už člověk třeba, třeba nemusí znát, ale apeloval bych na to, aby trénování logiky, matematiky a těchto dovedností i samozřejmě trénování paměti bylo zachováno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už nyní vyvolal velkou diskuzi, když hovoříme o revizi těch rámcových plánů základního vzdělání návrh, podle kterého by výuka druhého cizího jazyka nebyla povinná. Jaký je váš pohled, pane profesore, bylo by rozumnější, kdyby děti ten druhý jazyk si mohly vybrat, že by byl druhý cizí jazyk volitelný?

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Já se domnívám, že ten druhý jazyk by si, jestli to bude španělština, francouzština, němčina, by si student měl vybrat, ale člověk by měl hovořit jedním cizím jazykem velmi dobře a druhým cizím jazykem na nějaké bazální úrovni. Uvědomme, uvědomme si, že naše země je středně velká, českým jazykem hovoří kolem 10 milionů obyvatel a to čím můžeme jaksi, je samozřejmě tento jazyk pěstovat a rozvíjet, ale je potřeba se dorozumět v Evropě, na světě a s češtinou se mnoho, mnoho nedomluvíme. Takže určitě já jsem zastáncem dvou, dvou jazyků. S tím, že jeden na té bych řekl velmi dobré úrovni. A ten druhý jazyk na nějaké komunikační úrovni. A podívejme se na ty země, které jsou před námi a jsou úspěšné. Jsou to skandinávské země. Jsou to země Beneluxu, Holandsko, Belgie. Tam prostě o tom, že by se neučili, že by ti studenti neuměli 2 jazyky, se vůbec, vůbec nediskutuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ekonom Miroslav Ševčík, který je v poslední době i politicky aktivní jako expert Hnutí trikolóra, se po čtyřleté přestávce vrací do funkce děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. Její akademický senát ho zvolil všemi devíti hlasy. Pan Ševčík ještě jako kandidát na děkana hovořil o potřebě zachovat svobody slova a názorů. Ohradil se také proti článkům na serveru Seznam Zprávy, které mimo jiné připomněly, že v minulosti řekl, že věří méně řediteli BIS Koudelkovi než Vladimíru Putinovi, prezidentovi Ruské federace. Podle pana Ševčíka jsou to zaplacené lži, bude za ně požadovat omluvu. Jak se díváte na to, co rezonuje v části mediálního světa nejenom, pane profesore?

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Tak tato věc, myslím, že už mnoho, mnoho nerezonuje, že to byla událost, bych řekl spíše minulého týdne už, už jaksi klesá. Já bych chtěl říci, že univerzity mají své akademické svobody a jedno z nich je právo volby akademických funkcionářů. Já jsem nečetl texty na Seznamu, ale četl jsem tady vyjádření pana, pana rektora i samozřejmě výsledek akademického senátu. A jestliže akademický senát zná pana prof. Ševčíka, který tam i v minulosti byl děkanem. Neřekl bych, že se názory prof. Ševčíka nějak dramaticky, dramaticky v poslední době, době změnily. Tak senát, akademičtí občané mají možnost, navrhovat kandidáty. Akademický senát příslušné fakulty má právo zvolit kandidáta. Toto proběhlo v souladu se všemi předpisy a rektor, jak jsem vyrozuměl, bude pana prof. Ševčíka jmenovat, jmenovat děkanem fakulty. Že tady nic neproběhlo. A to, že se někomu nelíbí něčí názor, přece neznamená, že jaksi tento člověk bude jaksi diskriminován. Já, když s někým nesouhlasím, tak s ním jaksi nesouhlasím, ale může to buď nějak jako ovlivnit, ale nemůžu jaksi, nemůže si někdo jiný dělat, jenomže on má pravdu. Takže tady prostě se projevila vůle akademické obce, která bude respektována.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle rektora vysoké školy ekonomické Petra Dvořáka výroky nově zvoleného děkana přispívají, cituji, ke tříbení názorů na svobodné akademické půdě. Pane profesore, jaké je obecně akademické prostředí, nebo jak jste ho vy poznal a zažil a zažíváte vlastně na Univerzitě Karlově konkrétně?

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Tak já bych chtěl říci, že tříbit názory je třeba ne jen na akademické půdě ale i ve společnosti. A někdy mě trošku mrzí, že když se objeví nějaký jiný názor a zažil jsem ho osobně třeba při pandemii covid, kdy na, když jsem byl obviňován tím, že přirozená imunita se, se nezískává, nezískává tím, že je někdo nakažen. Tak i ty názory přece se musí tříbit. Nemá tady nikdo, nikdo patent na pravdu. Před revolucí to byl Ústřední výbor strany, který řekl, že dneska prší, když venku jsme viděli, že svítí sluníčko. Tak jaksi nemůžeme odepírat těm lidem právo na to, aby se vyjádřili. A tady v této kauze bylo postupováno v souladu se zákony. A já přece chci mít jaksi pestré názory, které mám slyšet. Projeví se vůle občanů ve volbách, kde kandidují různé strany, s některými jaksi souzníte, dáte jim hlas. Některé strany nemáte rád z různých důvodů nebo tak jim ten člověk hlas nedá. No, ale pak je to o tom a v tom je krása té demokracie, prostě někdo vyhraje. Demokratické je třeba dbát o to a tu demokracii pěstovat a umožnit jí, abysme tyto demokratické nástroje měli a třeba, i když se mně to osobně něco nelíbí. To neznamená, že se to nelíbí stejně té ve většině. To je právě od toho, aby lidé chodili volit, aby vyjadřovali své názory, aby se nebáli bát vyjadřovat své názory. Na straně druhé musíme velmi tvrdě bránit lžem, šíření jaksi nenávisti, xenofobie. Viz, jak jste zmínila článek šířený o tom, že jsme vyhodili prostě ruskou studentku, která u nás nikdy nestudovala, že jo. To je lež a proti tomu je třeba velmi tvrdě a účinně bojovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vojenský speciál včera přepravil do České republiky ostatky brigádního gen. Františka Moravce, bývalého velitele československé rozvědky a také iniciátora útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Zpět do vlasti se ostatky generála symbolicky vrátily nedlouho před osmdesátým výročím atentátu na Heydricha. Vnučka gen. Anita Moravcova Gardová na tom pietním ceremoniálu mimo jiné řekla, že její dědeček miloval Československo i Spojené státy, ale hlavně cituji, miloval myšlenku, že lidé mají právo žít svobodně. Podle ní byl, byl by rád, že jeho odkaz lidem připomíná, že mají bránit svou zemi a svobodu a že mají pomáhat dalším, kteří brání své země a svobodu. Navazujeme vlastně na vaše slova o svobodě?

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Ano, je to o tom, že musíme si vážit demokracie, musíme ji bránit. To, jak se společnost teďka projevuje v tom, v té podpoře ukrajinským, ukrajinským běžencům a v boji proti válečnému konfliktu, protože při tom válečném konfliktu vždycky ti postižení jsou ti obyčejní, obyčejní lidé, kteří mají velmi malou možnost často ty, ty věci ovlivnit. A vy jste zmínila, zmínila pana gen. Moravce. Já se domnívám, že je to osobnost, která není ještě v českých, v československých dějinách oceněna, protože československá rozvědka před válkou, ale i v období války byla velmi, velmi silná, velmi kvalitní, která samozřejmě měla informace o německém průmyslu a je si třeba uvědomit, že atentát na protektora Reinharda Heydricha byl vlastně atentát na jedno z nejvýše postavených nacistických pohlavárů, který, který se odehrál v průběhu druhé světové války. Samozřejmě s těmi tragickými osudu, osudy Lidice, Ležáky, tisíce popravených lidí, ale byla to ukázka odboje českého, českých občanů proti té nacistické, nacistické zvůli, která, která tady byla. Takže je to radostné, že se ostatky pana gen. Moravce vrátila do, do Čáslavi, kde, kde je rodinná hrobka a říkám, tady ještě máme svůj jaksi deficit v tom, abysme tuto postavu veřejnosti více přiblížili a ukázal její význam v tom kontextu druhé světové války, československého odboje, ale i vlastně spojenců, kterým ty informace byly, byly poskytovány právě v boji s nacismem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem rodina, přátelé a samozřejmě také politici se dnes rozloučí s českou rodačkou Marlen Albrightovou, rozenou Korbelovou a americký prezident Joe Biden bude hlavním řečníkem na jejím pohřbu. V americké národní katedrále začne v 17 hodin našeho času. Vidíme také vlastně tenhle ten příběh, ve kterém se zrcadlí jaksi část našich dějin. Paní Albrightová se ve Spojených státech uprchlice z Československa stala americkou občankou a nakonec i první ženou v čele amerického ministerstva zahraničí.

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Madeleine Albrightová je významná osobnost, světové, světové politiky, jak jste zmínila, byla to vlastně první žena, ministryně zahraničí věcí Spojených států. Měla ráda Československo Českou republiku, častokrát samozřejmě do České republiky, České republiky zavítala. Těšila se sem, bohužel v těch posledních letech díky, díky jaksi covidu se už by přijela, byla s řadou, s řadou lidí, lidí v kontaktu a pomáhala samozřejmě Československu se ukotvit v těch strukturách mezinárodních tak, aby se tady mohla rozvíjet zase demokracie, svoboda a humanismus, který ona hlásala. Ukazuje to vlastně příběh člověka, který jak jste zmínila z člověka, z osoby, která přišla vlastně skoro s ničím do Spojených států, se svou pílí, dovedností, znalostí, dostala do vrcholné světové politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím si vy, pane Zimo, spojujete svobodu?

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Já si spojuji svobodu s tím, že můžu tady svobodně říci svůj názor v rozhlase.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Červená pořád svítí.

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Červená pořád svítí, jak říká, aby si lidé nemysleli, že to je fake news, takže jsme v éteru, ale, ale tím jsem jenom chtěl ukázat tu křehkost toho, jak můžete s něčím zmanipulovat ty lidi. A já bych apeloval i že ta svoboda, ale zase omezuje, musí to člověka vnitřně omezovat, aby svoji svobodu neměl na úkor nikoho jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Děkuji za váš čas i názory a přeji hezký den, na slyšenou.

Tomáš ZIMA, emeritní rektor Univerzity Karlovy
Děkuji vám hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka