Při zmijím uštknutí je první pomoc rozhodující
Uštknutí zmijí není nic příjemného a pro postiženého může skončit i smrtí. Ze všeho nejdůležitější je samotná prevence a rychlá první pomoc. Ránu silně podvažte a postiženého převezte co nejdříve do nemocnice.
Koncem léta už většinou nebývá takové horko a často se proto vydáváme na procházky do lesa, kam nás láká sběr lesních plodů nebo hub. Mimo cestu nás ale v lese může každou chvílí škrábnout do nohy nějaká menší větvička.
Čtěte také
Když ucítíte na noze bolest a jste někde v přírodě, dobře se podívejte, jak rána vypadá. Pokud na kůži uvidíte dvě dírky od malých zubů asi centimetr od sebe vzdálené, pak už se bohužel nejedná o malé škrábnutí, ale o zmijí uštknutí. Vše se totiž může seběhnout tak rychle, že si samotného hada ani nemusíte všimnout.
Zmijí uštknutí na každého působí jinak
Nebezpečí zmijího uštknutí nelze odhadnout, jed na každého působí jinak. U někoho způsobí lokální otok či alergickou reakci, u jiného i smrt. Sice se říká, že v poslední době zmije na našem území nejsou tak agresivní a jejich jed není tak ostrý, ale první pomoc i rychlý přesun do nemocnice je v těchto chvílích rozhodující.
Je nutné ránu podvázat a nad místem uštknutí po směru k srdci pevně zatáhnout, aby se jed prouděním krve nedostával dále do těla. Poté se co nejrychleji snažte dostat do nejbližšího zdravotnického zařízení. Raději cestu směrujte rovnou do nemocnice, protože běžný praktický lékař u sebe sérum proti zmijímu uštknutí nemá.
Více jsou v nebezpečí děti
Většinou ke zmijímu uštknutí dojde právě v odlehlé přírodě, kde se zmije nachází. Dříve se také radilo, aby se rána rozřízla a hadí jed se vysál rty. Tento postup se dělal proto, aby proud krve z rány vyplavil co nejvíce jedu ven z těla. Pokud ránu začnete ústy vysávat, je potřeba dávat velký pozor, abyste neměli vy sami v ústech nějaké poranění – ať už na rtu nebo na sliznici, protože pak by se jed dostal i do vašeho těla.
Pokud se postižený do nemocnice nedostane včas, následné reakce jsou různé a u každého jiné. I zcela zdravý a silný člověk se může motat, padat do bezvědomí, může mít závratě, opotí se studeným potem, může začít zvracet nebo dostat průjem.
Reakce mohou být nepříjemné i u zdravého dospělého jedince, o to více jsou v nebezpečí děti. Děti jsou křehčí a sérum proti hadímu uštknutí by rozhodně měly dostat co nejdříve. Času není mnoho. Abychom se vyhnuli vážným problémům, máme na vše asi 30 – 60 min. Čas je individuální a u každého jedince jiný.
Nejdůležitější je prevence
Když půjdete do lesa nebo do míst, kde jsou vyhřáté skály a tedy i možný výskyt zmijí, nechoďte pouze v sandálkách nebo plátěnkách. Je nutné mít na sobě pevné kotníkové boty nebo holínky a snažit se hady včas zaplašit.
Při chůzi mějte v ruce hůl nebo klacek, před sebou s ním pohybujte po zemi, aby se had vyplašil a z dostatečné vzdálenosti sám včas utekl. Pokud se dostanete už do jeho těsné blízkosti, může již sám zaútočit.
Související
-
Na dovolenou s sebou přibalte i lék na alergii
Kdo by nechtěl vyzkoušet nějakou specialitu zahraniční kuchyně. Jenomže se může stát, že něco okusíme a teprve poté zjistíme, že jsme na dané jídlo silně alergičtí.
-
Hojení drobných zranění závisí na řádném ošetření
Hojení menších odřenin a povrchových zranění vždy záleží na tom, jak je ošetříme.
-
Alergie na včelí a vosí žihadlo se může poprvé objevit i v dospělosti. Pomůže mýdlo i kalcium
Alergie se objevují už v dětství, ale není to pravidlem. Reakce se mohou začít objevovat i v dospělosti. Příkladem je rychlá alergická reakce na vosí či včelí bodnutí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.