Přílepská skála je oblíbená u horolezců. Prvohorní pískovec je mimořádně tvrdý a zajímavě zbarvený

Přílepská skála je neuvěřitelně rozpraskaná následkem těžby. Vzniká tak mnoho lezeckých tras
Přílepská skála je neuvěřitelně rozpraskaná následkem těžby. Vzniká tak mnoho lezeckých tras

Je mnoho skal, které vznikly následkem lomové činnosti, ale jen několik z nich získalo statut přírodní památka. Mezi ně patří i unikátní Přílepská skála nedaleko Rakovníka ve Středočeském kraji, která byla v roce 2000 vyhlášena jako zvláště chráněné území. Našli byste tu zbytky historické těžby ojedinělého arkozového pískovce a dnes také zajímavou krajinnou dominantu, která tu v minulosti vznikla právě díky těžbě.

Místní velmi tvrdý pískovec se používal v kamenictví – přímo v areálu lomu se vyráběla mlýnská kola, náhrobní obelisky, obrubníky a mezníky. A použit byl i na restaurovaných částech hradů Karlštejna a Křivoklátu.  Dnes ovšem na Přílepskou skálu směřují spíše milovníci přírody, sportu a adrenalinu. Nabízí totiž 129 označených lezeckých cest a zájemci si tu mohou vyzkoušet všechny lezecké techniky.

Přílepský pískovec je také mimořádně zbarvený a jeho nádhera vynikne především na podzim díky okolnímu listnatému lesu. Barevnost pískovce ale upoutá v každém ročním období. Oproti světlejším pískovcovým skalám z období křídy (druhohor), které známe z Českého ráje nebo z Adršpachu, je přílepský pískovec tvrdší, tmavší a především zbarvený do tmavě červené až cihlové barvy. A právě to dodává celé Přílepské skále jedinečnou atmosféru.

Počátkem šedesátých let se v opuštěném lomu odehrály první nahodilé lezecké aktivity nadšenců z rakovnického horolezeckého oddílu. O deset let později už skála sloužila k nácviku skobování a technického lezení a zkoušely se i odvážnější linie, ale pouze s lanem shora.

Dnes tu najdete celkem 129 lezeckých cest, které jsou jasně značené a které zahrnují různé úrovně náročnosti. A pro zájemce o lezení tu jsou ve skále umístěné jistící skoby. Skála je vertikálně rozpraskaná a nabízí spáry, hrany i stěny.

Trasy vznikaly postupně a získávaly jména po prvních lezcích, kteří je našli, zdolali a vytyčili. Obtížné trasy se hledaly i několik měsíců. A tak se na zájemce o lezení těší například i trasa Kominík, Převislá revue, Slunivka, Třešínka na dortu, Hrana nezaměstnaných, Přílepský traverz, Šquarymen, Telegraf road, Vyhlídková hrana a další.

Už v sedmdesátých letech podal místní člen Svazu ochrany přírody Pavel Kocourek, kněževeský učitel, návrh rakovnickému úřadu vyhlásit horní lom jako maloplošné chráněné území „Přílepská skála“, ale bohužel bez pozitivní odezvy. V devadesátých letech už naštěstí intenzivní horolezecká činnost na skále začala být spojená s pravidelnými brigádami, které obnášely odkopání a odnesení vrstvy písku při dolezových hranách, vyřezání pruhu vegetace okolo skalních stěn a osazování fixního jištění. Z prostoru lomu lezci při brigádách vyvezli odpad z letitých černých skládek.

Bohužel při restitucích v roce 1996 noví majitelé vykáceli asi dvě stě padesát vzrostlých stromů uvnitř lomu a reálně hrozilo, že prodají lom zahraniční firmě zabývající se těžbou a zpracováním dekorativního kamene. Do roku 2000 nebylo úplně jasné, zda odbor životního prostředí v Rakovníku území horního lomu zachová a ochrání. Naštěstí byl právě v roce 2000 horní lom o výměře 7,95 hektarů vyhlášen státem jako zvláště chráněné území. V roce 2010 dohodli místní lezci s Agenturou ochrany přírody a zástupci obce Přílepy pravidla pro provozování skálolezectví.

Zdroj: z podkladů Mariana Beke zpracovala Markéta Vejvodová.