Přineslo horké léto 2018 do našich zahrad nějaká pozitiva?

Vloni bylo nezvykle teplé léto, na které jsme si povětšinou, schovaní v klimatizovaných místnostech nebo u ventilátorů, stěžovali. Zahrádkáři běhali po svých pozemcích s konvemi, ale dešťová voda rychle ubývala a srážek bylo minimum. Vysoké teploty ale přinesly i několik pozitiv. Dařilo se například vinné révě, a to i ve vyšších polohách. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

 

 

 

 

 

 

„Pokud se týká ovoce, jabloní a hrušní, bylo méně strupovitosti, málo pršelo a pokud ano, obyčejně listy i plody oschly dříve, než se infekce rozvinula. I ve vyšších polohách dozrávaly odrůdy dříve řazené do řepařské oblasti. Prakticky je na tom nadmořská výška okolo 400 metrů jako před 20 až 30 roky Polabí.

Začíná být zřejmé, že počasí, jaké bylo vloni, už muselo někdy v historii být. Když se třeba v Táboře nebo ve městech na Vysočině jmenují ulice U Vinice, Nad Vinicí, Viniční či Révová. Ještě v 90. letech minulého století by tam nikdo s révou neuspěl, ale poslední roky už ano. 

Průběh zim přeje i méně odolným druhům a odrůdám ovoce - meruňky, broskvoně, fíkovníky, mišpule (dozrávají ještě před prvními mrazíky), mandloně, na chráněných místech přežijí i granátová jablíčka. Vcelku obvyklým se stává pěstování kiwi a tomelů - kaki churmy.

V dobrých polohách dozrávají odrůdy jablek s velkými nároky na teplo - Granny Smith, Pink Lady a další.

Posunuje se sklizeň nejranějších odrůd třešní, peckovin. Meruňky v červnu (vypěstované u nás) už nejsou nijakou raritou. První sklizně jahod jsou posunuty o 14 až 21 dnů, do května, sklizně ostružin a malin začínají dříve, v zahradách dozrávají v září stolní odrůdy révy, které byly dříve ještě začátkem října kyselé.

Pokud jde o zeleninu, užíváme si rajčat a paprik, lilků, melounů cukrových i vodních. I z ploch, které nejsou pod sklem. Daří se artyčokům, chřestu, různým mochyním, druhům příbuzným okurkám, tykvím, lagenáriím. První silnější mrazíky se posunují daleko do října, růst a sklizeň jmenovaných druhů zeleniny tedy probíhá mnohem déle.

Sucho a teplo nepřeje rozvoji plísně bramborové. Prakticky bez ošetření se obejde 90 % porostů rajčat v republice. Napadané jsou porosty jen v některých oblastech hor na rozhraní Moravy, Slezska a Polska.

Pokud bude sucho a teploty v létě stoupat, je možné, že mnohé ovocné stromy budou na konci sezony nakvétat. A pokud nebude ‚žádná zima‘, vrátí se možná stav, který byl na konci 16. a na začátku 17. století: na některých stromech byly dvě úrody za rok.“

 

Spustit audio