Přírodní galerie Sluňákov u Olomouce umožňuje návštěvníkům poznávání přírody v okolí i v sobě samých

18. říjen 2020

Přírodně-kulturní areál vybudovalo Centrum ekologických aktivit města Olomouce mezi zástavbou obce Horka nad Moravou a lužními lesy Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, která byla vyhlášena před třiceti lety. Třicet let se koná také festival Ekologické dny Olomouc, který centrum pořádalo letos poprvé právě v areálu Sluňákova.

Základem areálu je nízkoenergetický dům oceněný Grand Prix za architekturu. Veřejnosti začal sloužit v roce 2007. Ze strany od cesty se zdvíhá travnatý val a přechází v přístupnou střechu domu. Z druhé strany se otevírá průčelí ze skla zasazeného do dřevěné konstrukce fasády. V přízemí domu s půdorysem ve tvaru rohlíku nebo srpku měsíce se dá otevřít mnoho dveří na terasu lemující okraj domu. Následuje prohloubený trávník. Tento prostor pocitově chráněný stavbou, jak říká architekt, tvoří náruč pro děti, které si tu hrají.

V roce 2009 začaly přípravy budování Domu přírody Litovelského Pomoraví, otevřen byl roku 2014. Kulturně krajinářský park, který tu vznikl, není v Litovelském Pomoraví jediný. První, dnes už značně zchátralý, vystavěli Liechtensteinové podle návrhů architekta Hardtmutha u Nových Zámků na vrchu Třesíně a v jeho okolí.

V komponované krajině u Horky nad Moravou najdeme uměle vybudované mokřady, rybník s bobřím hradem a stavby navržené umělci. „Teď začínají být stopy bobrů vidět. Oni se přes léto pasou na trávě a teprve teď, když to zelené odchází, začnou okousávat stromy a jejich stopy jsou v okolí rybníku výrazně zřetelné,“ dozvídáme se od vedoucího Domu přírody Litovelského Pomoraví Jiřího Popelky.

Sluneční hora snů odkrývá svoji podobu postupně

Jednou z dominant Sluňákova je Sluneční hora snů Miloše Šejna. Ke zvonu na jejím vrcholu se dá vystoupat po spirálovité cestě. Druhý zvon se nachází v nitru hory. Jeho hřibovitý tvar vyčnívá ze studny, pod kterou protéká potůček. Okraj centrálně umístěné studny je ozdoben růženínem. Prostor, ve kterém se návštěvník pomalu rozkoukává, je osvětlen slunečním svitem, který sem dopadá otvorem na vrcholu hory. Po chvíli začne ze tmy vystupovat tvarově a barevně pestrá výzdoba. Ve zdi jedné z chodeb je zasazen také kámen zvaný Sluňák, podle něj se místo nazývá.

Loď Františka Skály

Další velkou stavbou související se slunečním svitem je Lesní chrám Miroslava Fekara. Otevřená stavba z dubového dřeva připomíná kostru lodi obrácenou dnem vzhůru, nebo žebra obrovské velryby. Kouzelný les v její blízkosti je zaplněn herními předměty, které ozvláštňují vnímání přírodních fenoménů. Najdeme tu originální spirálový vibrafon, rezonanční kovové trubice zasazené do země i telefon vyrobený z vydlabaného kmene.

Rajská zahrada pro všechny

Rajská zahrada Františka Skály je ukryta ve velké lodi, jejíž zdi jsou postaveny ze starých cihel připomínajících historické pevnůstky v okolí města Olomouce. V zahradě se skrývá malý domek, zurčí tu fontánka, rostou zde botaniky speciálně vybrané kytky, prostor čeká na návštěvu lidí i dalších živočichů. Jsou tu otvory pro netopýry, úkryt pro sovu, výklenky, budka a krmítko s tribunou pro ptáky i houpačka pro mouchy. Stejně jako předešlé stavby, může sloužit i loď jako vyhlídka. Pomocí bočního schodiště lze vystoupat na obvodovou zeď a shora spatřit třeba ovce a drůbež pasoucí se vedle na louce.

Sluneční hora snů Miloše Šejna

„Všechny ty stavby poskytují rozhled do krajiny. Jde o pocit, že nás něco přesahuje, o pocit splynutí s krajinou. Pak člověk vejde do vnitřního světa, který je tím uměním emocionálně umocněný, a je to meditační místo, kde si může ten zážitek přesahu zvnitřnit do sebe,“ říká vedoucí Centra ekologických aktivit Michal Bartoš.

V areálu se konají dětské tábory, kurzy, výukové programy pro školy a školky, koncerty a kulturní akce, speciální programy pro veřejnost i venkovní pátrací hry. Pokud se chcete podívat do Sluneční hory a Rajské zahrady, je potřeba vypůjčit si klíče od nich v infocentru, jinak je galerie v přírodě volně přístupná. „Pokaždé vás ta krajina přivítá malinko jinými barvami, jinou vůní. A to roční období přispívá k tomu, že tu člověk pokaždé objeví něco jiného,“ dodává Michal Bartoš.

autor: Aleš Spurný
Spustit audio