Přizpůsobit se i bojovat. Klimatickou situaci dokážeme vrátit do normálu, čím dříve se zavře emisní kohout, nabádá Jan Dusík

Je takzvaný Green Deal v současné podobě politicky obhajitelný? Máme vzhledem k rychlejšímu tempu oteplování prostor k jeho zmírňování? A dokážeme se důsledkům globální klimatické změny přizpůsobit? Vladimír Kroc se ptal Jana Dusíka, nově jmenovaného zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi.

Jaký význam může mít pro Českou republiku, že se stáváte dvojkou klimatické politiky v Evropské komisi?

Debata o změně klimatu se v Česku podle mého vyvíjí směrem k racionální diskusi, k uvědomění si závažnosti problému a k hledání řešení. Situace a řešení jsou napříč EU různá, proto povědomí o tom, jak funguje prosazování klimatické politiky v Česku, potažmo v jiných východních zemích EU, může být užitečné.

Čtěte také

Přímá zkušenost, kterou jsem měl možnost prožít díky působení na českém ministerstvu životního prostředí, ale i potom v porovnání s ostatními zeměmi, ať už ve východoevropském regionu, tak i ve zbytku světa, jsou asi dobré předpoklady k tomu být schopen vidět problém z různých úhlů.

Hlavním posláním vašeho oddělení je podporovat úsilí Komise v boji proti klimatickým změnám na úrovni EU i na mezinárodní úrovni. Máme ale ještě prostředky a síly, jak bojovat? Není už naším údělem se klimatické změně spíše přizpůsobit?

Domnívám se, že musíme dělat obojí. Musíme se přizpůsobit již probíhající klimatické změně, když se ale podíváme na poslední globální čísla, jsme na úrovni 1,48 °C nad dobou před průmyslovou revolucí. Pařížská úmluva nastavila cíl, na kterém se všichni signatáři shodli, který je pod 2 °C a co nejblíže k 1,5 °C. A i rozdíl mezi 1,5 a 2 °C, byť se to může zdát marginální, bude velmi významný co do dopadů. Už dnes jsme na úrovni 1,5 °C a víme také to, že emise skleníkových plynů, které vzniknou dnes, se projeví v horizontu jedné dvou dekád.

I kdybychom tedy dnes byli schopni emisní kohout vypnout, změny se projeví až s odstupem. Určitě je tedy potřeba se adaptovat, ale současně je potřeba se snažit co nejdříve kohout vypnout, abychom dokázali omezit míru zvyšování globálních teplot a důsledků s tím spojených, jinými slovy abychom dokázali klimatickou situaci co nejdříve vrátit do normálu.

Čtěte také

Čím dříve totiž budeme schopni omezit a ideálně snížit na čistou nulu emise skleníkových plynů – typicky se mluví do roku 2050 –, tím dříve dojde k otočení křivky a vrácení klimatu do rozumně přijatelné úrovně.

Šance zvrátit negativní projevy globální klimatické změny tedy ještě je?

Šance určitě je. Je to otázka trendů, které jsou zpožděné, ale existují například i krátkodobě žijící klimatické polutanty, třeba saze, které se dají odstranit rychle a které mají rychlejší efekt. Je to tedy celá řada opatření. Na konci cesty bychom se měli dostat k tzv. čisté nule, kdy veškeré emise, které ještě budeme produkovat, bychom měli současně být schopni kompenzovat tak, abychom nedávali do životního prostředí více skleníkových plynů, než tam v současné době je.

Budete mít na starost přípravu členských států na zelená opatření EU. Co všechno to má obnášet?

Sice se používá termín Green Deal, ale není to úplně jenom o klimatu, a není to ani jen o opatřeních v oblasti životního prostředí. Je to širší plán, který je překlopený do evropského klimatického zákona, jenž stanoví cíle, dokdy se EU zavazuje snížit emise. Podle tohoto plánu se má EU do roku 2030 dostat na 55 % a do roku 2050 na čistou nulu. Nyní se diskutuje o tom, jak by měl vypadat cíl do roku 2040, což bude předmětem politického rozhodnutí někdy koncem tohoto roku nebo začátkem roku příštího.

Většina kandidátů na europoslance tvrdí, že zejména v oblasti zemědělské politiky je nutno zelený úděl revidovat. Které části Green Dealu by bylo třeba upravit a případně jak?

Celý balíček označovaný jako Green Deal je během na delší trať a tak, jak jsou předpisy přijímány, tak v sobě obsahují i určitá vyhodnocování, revizní klauzule a podobně. Mechanismy korekce tam tedy jsou. Ve chvíli, kdy budou přijaty cíle pro rok 2040, promítne se to i do diskuse o nové legislativě.

Čtěte také

Vím, že se mluví v Česku i v jiných zemích o tom, že po evropských volbách by se mohl Green Deal otevřít a zrevidovat, případně zrušit. To není tak jednoduché, ale určitě legislativa dává prostor už teď a bude dávat prostor do budoucna k tomu, aby zohledňovala to, jakým způsobem se cíle daří naplňovat a jaké to má důsledky.

V souvislosti s extrémními výkyvy počasí kvůli globální klimatické změně se dost diskutuje i o tom, jestli by měli být pěstitelé, vinaři či sadaři odškodňováni, anebo odkázáni na pojištění rizik. Jak by se měl do budoucna tento systém nastavit?

Na to asi neexistuje univerzální odpověď. Je dobré si uvědomit, že původním instrumentem ochrany klimatu, tzv. Kjótským protokolem, byla i role pojišťovacích a zajišťovacích společností, které si již v 80. a 90. letech uvědomovaly rizika, která změna klimatu způsobí. Finanční dopad změn klimatu a jejich následků je tedy značný. Bude se prohlubovat, nebude jenom v evropských zemích, bude i ve zbytku světa, a proto se rozvinula celá agenda ztrát a škod, které reagují na to, jakým způsobem kompenzovat škody, které vzniknou.

Vedle snižování emisí a přizpůsobování se změně klimatu jde tedy o jakýsi třetí pilíř, jak řešit vzniklé škody. Debata je legitimní i na národní úrovni a samozřejmě finanční sektor a pojišťovací sektor v tom budou hrát roli. Nedovedu si představit, že by byl nějaký samostatný přerozdělovací mechanismus uvnitř EU, který by fungoval jako evropská pojišťovna, ale zřejmé je, že je řádově jednodušší a levnější snížit emise skleníkových plynů a adaptovat se na změnu klimatu, než se pak zabývat ztrátami a škodami.

Jak si Jan Dusík vysvětluje, že Češi jsou v otázce Green Dealu naladěni spíše negativně? A jak může zelenou politiku EU ovlivnit například výsledek amerických prezidentských voleb? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.