Pro zvířata v přírodní rezervaci Milovice vybagrovaly tůně na vodu. Žijí v nich i vzácní korýši

„U nejnovější tůně čekáme, že ji naplní deště, které budou na jaře. Může být metr nebo metr a půl hluboká. Má něco čtyř metrů na šířku a deset nebo dvanáct metrů na délku,“ říká Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina. V novější části rezervace je v současné době sedm tůní, některé dříve vyhloubené jsou momentálně naplněné vodou.

Zubr v rezervaci v Milovicích|foto: Michal Trnka

Přestože při nízkých teplotách zamrzají, pro zvířata to není překážka. „Ony si umí kopyty ten led na hladině rozbít. Nejen že se napijí sami, ale vlastně otevřou vodní zdroje i pro drobnější druhy živočichů, takže se sem stahují divoká prasata nebo srnčí zvěř. Tady široko daleko nejsou žádné přirozené zdroje vody,“ vysvětluje. První tůně v Milovicích vytvořili ještě předtím, než se sem navezla zvířata, v roce 2015.

Záchrana pro korýše

Tůně jsou vyhloubené na různých místech 125 hektarové rezervace. Přispívají k tomu, aby zvířata využívala pastvinu rovnoměrněji. Vodní tůně mají i další význam, podle Dostála pomáhají přežít některým vzácným korýšům. „Listonozi letní a žábronožky letní. Listonoh vzdáleně svým tvarem připomíná historickému trilobita,“ popisuje.

Tůně bývají zdrojem vody zhruba od října do konce června v závislosti na množství srážek. Když vyschnou, vztahují se žíznivá zvířata k jedinému zdejšímu umělému napajedlu s vodou, které zásobuje podzemní vrt. O betonové koryto celoročně pečuje Radek Lacina ze Správy městských lesů Benátky nad Jizerou. „Největší vytížení má v letních obdobích, kdy je to vlastně jediný zdroj, který se tady nachází,“ říká.

Tůně, které v rezervaci postupně vznikají, se podle ochranářů osvědčily. V jejich hloubení proto chtějí pokračovat.

Tůně v rezervaci u Milovic.jpg

Bývalý vojenský prostor se v roce 2015 stal prvním místem na světě, kde se v rámci jedné rezervace vyskytovaly všechny tři druhy původních velkých kopytníků Evropy: divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři. I díky tomu má projekt celosvětovou publicitu na pěti kontinentech, mimo jiné v New York Times, Washington Post, BBC, Sicence, Der Standard a dalších médiích. Stal se tak celosvětově nejsledovanějším českým projektem posledních let.