Proč hnědnou jehličnany

12. březen 2021

Napadení škůdci, houbová choroba, nedostatek živin, nedostatek vody, nesprávně zvolené stanoviště nebo nízká teplota. To mohou být důvody hnědnutí jehličnanů. Jaká je prevence a co s nimi, když už se to stane? Můžeme je zachránit? Odpovídá Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Jehličnany hnědnou z více důvodů. Pokud je to v létě, v sezoně, musíme se podívat na větvičky zblízka, mohou být ‚dírkaté‘, duté, vyžrané. Jsou napadené šedým motýlkem, molovkou zeravovou. Korovnice jsou pro změnu mšice. Korovnice smrková a korovnice zelená způsobují hálky na bázích větviček smrků a korovnice modřínová hálky na koncích letorostů. Hálky korovnic jsou zpočátku světle zelené, později hnědnou a dřevnatí. Uvnitř hálek, které jsou někdy mylně považovány za drobné šišky, jsou komůrky s mšicemi. V obou případech, jak u molovky, tak u korovnice, je nutné včasné ošetření vhodným přípravkem (odborníci poradí).

Hálka korovnice smrkové

Hnědnutí může být způsobeno houbovou chorobou. I proti ní existují použitelné přípravky. V zimě jehličnany nejčastěji hnědnou a schnou z nedostatku vody. Přijde-li po teplém dlouhém mokrém podzimu hodně mrazivé období, mohou nejmladší části výhonů hnědnout od namrznutí. To není vratný proces. Lze se mu částečně bránit vyrovnaným hnojením, zaléváním rostlin v zimě, jejich alespoň částečným stíněním, mulčováním omezujícím zamrzání země, vypařování vody ze země.

Dalším důvodem hnědnutí může být nedostatek draslíku a hořčíku v půdě. Rostliny sice mění barvu, ale větve zůstávají živé. To se dá vyřešit hnojením draselnými a hořečnatými hnojivy - to může být síran draselný a hořká sůl. Nebo používáme komplexní hnojiva určená ke koniferám.

I jehličnany je třeba přihnojovat, aby se jim dobře dařilo

Důvodem změny barvy může být i pokles teplot. Některé odrůdy zeravů při teplotách pod -10 °C hnědnou, ale neschnou. Na jaře zase získají zelenou nebo ‚přirozenou‘ barvu. Často se jedná o barevné variety. Na zimu hnědne například mikrobiota (Microbiota decussata).“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.