Proč má jabloň červený kmen a višni zasychají větve

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Cihlově červený povlak na kmeni jabloně způsobila řasa Trentepohlia umbrina

Dostali jsme od vás několik dotazů, týkajících se ovocných stromů. Proč má jabloň červený kmen, jak zastřešit otvory ve starém kmeni hrušně, proč višni zasychají větvičky a proč má švestka červivé plody? Odpoví Ivan Dvořák z  časopisu Zahrádkář.

„Ptáte se, co způsobuje cihlově červený povlak na kmeni jabloně. Je to řasa Trentepohlia umbrina. Takový indikátor čistoty životního prostředí. Ve vzduchu není síra, která řasy dříve tlumila v rozvoji, ničila je.

Stromu řasy neubližují, ale pokud se jich chceme zbavit, použijeme na kmen tlakovou vodu nebo kartáč, kterým borku s řasou odstraníme. Poté ošetříme některým z měďnatých fungicidů. Ale vydrží to jen rok, dva, tři, pak se řasa objeví znovu.

Rozlišuje se mnoho druhů a poddruhů této řasy. U nás jsou běžné tři druhy:

Trentepohlia umbrina - tvoří červenohnědé povlaky na kůře stromů (nejen jabloní)

Trentepohlia iolithus - za vlhka červenohnědé, za sucha šedozelené povlaky na kamenech v údolích horských potoků

Trentepohlia aurea - krátce plstnaté oranžové povlaky na zdech a skalách.

Další dotaz zní: Sto let stará hrušeň má v kmeni velké otvory, čím je mohu zaslepit, aby strom nehnil? Odpovídám takto: Otvory nezaslepujte, měly by větrat. Ochraňte je ale proti dešti stříškou. Plechovou, z lina či plastu. Mrtvé dřevo vysychá, proto rychle nedegraduje. Do otvorů je možné nastříkat třeba Kuprikol v dvojnásobné koncentraci, než jaká se dává na rostliny.

Ptáte se i na toto: Desetileté višni zasychají konce větví, proč?

Višně napadá monilióza. Pokud ji proti této chorobě neošetřujete, hnijí plody, zasychají větvičky, při větším napadení schnou i květy. Druhou možností je, že se o višeň nestaráte, neprořezáváte ji, netvarujete korunu.

A poslední dotaz: Švestka má červivé plody a vytéká z nich rosol. Postřik nepomáhá, co s tím?

Kapičkou klejotoku se snaží slivoň zalepit ranku po napadení larvou obaleče

První, co mě napadá je (nemám informaci o tom, zda strom ošetřujete řádně), že dírky do plodů, ze kterých vytéká rosol, dělá obaleč švestkový. Docela dobře jedince obaleče odchytá feromonový lapač, stačí umístit jeden na strom slivoně. Někdy bývají plody slivoně poškozené kroupami či mrazíky, i poté z plodu vytéká takzvaný klejotok (pryskyřici podobná hmota vylučovaná rostlinami). Pro jednoznačnou odpověď ovšem nemám dostatek informací.“